Práce s dětmi provází paní Miloslavu už řadu let a je pro ni nejen zaměstnáním, ale i velkou radostí. Je maminkou dvou již dospělých dětí a zkušenosti sbírala jako vychovatelka ve školní družině, v dětské skupině i jako asistentka pedagoga v mateřských školách, kam nyní nastupuje do nové školky. Hlídala děti všech věkových kategorií od několikatýdenního miminka až po starší děti, přičemž nejbližší jsou jí právě miminka a děti předškolního věku. Má také zkušenosti s dětmi s ADHD, autismem i Aspergerovým syndromem, a díky tomu, že její syn má Aspergerův syndrom, dobře rozumí jejich potřebám. Ke každému dítěti přistupuje individuálně, ráda s nimi komunikuje a nejvíce ji těší jejich upřímnost, bezprostřednost a radost ze společně stráveného času.
How Miloslava handles everyday situations
You are about to look after 5 years old Anna from Prague. She has been going to kindergarten for a year and her mum and dad need to have a rest and go for the trip together on Saturday. You know Anna has been looked after only by her mum's sister, she would not last long for the book and enjoys any movement the most. The parents won't have any special requirements for the daily schedule leaving it completely up to you. What is your common Saturday going to look like?
Než rodiče odjedou, věnovala bych chvíli rozhovoru s nimi. Zeptala bych se na Aniččin běžný režim, oblíbené činnosti, hračky, pohádky nebo postavičky, které má ráda. Zajímalo by mě také, jestli má nějaké oblíbené hřiště, kam běžně chodí, zda po obědě ještě odpočívá nebo spí, jaká mají doma pravidla ohledně sledování televize, používání mobilu nebo tabletu a zda je něco, čeho se Anička obává nebo co jí naopak pomáhá cítit se bezpečně. Samozřejmě bych si ověřila také případné alergie, zdravotní omezení nebo jiné důležité informace.
Poté bych se obrátila přímo na Aničku. Nechala bych ji, aby mi ukázala svůj pokoj, oblíbené hračky nebo knížky. Pokud by chtěla, mohla by mě sama vzít na své nejoblíbenější hřiště. Myslím si, že právě to jí může pomoci cítit se jistěji, protože bude v prostředí, které dobře zná.
Protože vím, že Aničku baví především pohyb, většinu dne bychom strávily venku. Mohly bychom si hrát na hřišti, podniknout krátkou výpravu do parku, pozorovat přírodu, sbírat přírodniny nebo si zahrát různé pohybové hry. Program bych přizpůsobovala jejímu zájmu, počasí i tomu, jak se bude během dne cítit.
Po návratu bychom si společně umyly ruce a daly svačinu nebo oběd podle zvyklostí rodiny. Ráda děti zapojuji do běžných činností, takže by mi Anička mohla pomoci například s prostíráním nebo přípravou jednoduché svačiny. Pokud je zvyklá po obědě odpočívat, dopřála bych jí klid. Jestli už nespí, zvolily bychom klidnější aktivitu – tvoření, stavění ze stavebnic, společenskou hru nebo krátkou pohádku. Protože u knížek dlouho nevydrží, nenutila bych ji do dlouhého čtení.
Po celý den bych dbala na dostatek pití, pravidelný režim a především na to, aby se Anička cítila bezpečně a respektovaně. Pokud by se jí zastesklo po rodičích, přijala bych její emoce s klidem a podpořila ji, aniž bych její pocity zlehčovala.
Po návratu rodičů bych jim předala krátkou zpětnou vazbu o tom, jak jsme společně strávily den, co Aničku nejvíce bavilo, jak jedla, odpočívala a jak se během dne cítila.
You are at the sandpit with Anna enjoying not only playing at climbing frames but also making sand cakes. Anna is sitting calmly trying to prepare a confectionery pleasure. She is holding a sifter in her hand "sugaring" the sand cake. Suddenly, a little girl approximately at the same age comes to her, takes the sifter and is going to play with it herself. Anna is really unhappy and looks as she is going to cry. How are you going to solve the situation?
Nejprve bych zůstala klidná a dala Aničce najevo, že vidím, co se stalo a že rozumím jejím pocitům. Řekla bych například: „Vidím, že tě to mrzí. Ty sis se sítkem právě hrála.“
Poté bych se obrátila na druhou holčičku klidným a respektujícím způsobem. Řekla bych například: „Anička si se sítkem ještě hraje. Až bude hotová, můžeš se jí zeptat, jestli ti ho půjčí.“ Pokud by mělo pískoviště další sítko nebo podobnou hračku, nabídla bych jí ji jako možnost.
Pokud by druhá holčička sítko nechtěla vrátit, snažila bych se ji motivovat k domluvě, ale do fyzického přetahování bych nešla. Kdyby situace přetrvávala, oslovila bych její doprovod, aby nám pomohl situaci společně vyřešit.
Celou situaci bych využila jako příležitost učit děti vzájemnému respektu, střídání a komunikaci. Aničku bych podpořila, aby postupně dokázala říct například: „Ještě si s tím hraju, potom ti to půjčím.“ Cílem není konflikt vyřešit za děti, ale pomoci jim najít způsob, jak ho zvládnout s respektem k sobě i k druhým.
You have agreed with the parents they would come back home in the evening to make their daughter fall asleep. Half an hour before they should arrive, the desperate mother is calling you she has been stuck in traffic on the highway and they will certainly not be able to arrive on time. There is going to be a serious delay and there is nobody to substitute for them. Anna is quite tired of the all-day rollicking and she is asking for her parents. How are you going to cope with the situation?
Nejprve bych maminku uklidnila, že situaci zvládneme a že s Aničkou zůstanu, dokud bezpečně nedorazí domů. Domluvila bych se s rodiči přibližně, kdy očekávají příjezd, a požádala je, aby mi dali vědět, pokud by se situace změnila. Zeptala bych se rodičů, jak probíhá uspávání – zda si čtou pohádku, zpívají písničku, rozsvěcují noční světýlko nebo má Anička nějaký usínací rituál či oblíbeného plyšáka. Snažila bych se zachovat co nejvíce její běžné zvyklosti.
Aničce bych pravdivě a přiměřeně jejímu věku vysvětlila, že maminka s tatínkem uvízli v koloně a přijedou později. Ujistila bych ji, že jsou v pořádku a že pro ni určitě přijedou.
Pokračovala bych v jejím běžném večerním režimu tak, jak jsou doma zvyklí.
Pokud by byla Anička už unavená, uložila bych ji ke spánku. Kdyby se jí po rodičích stýskalo nebo byla smutná, byla bych s ní, přijala její emoce a poskytla jí pocit bezpečí. Po příjezdu rodičů bych jim předala informace o tom, jak večer proběhl a jak se Anička cítila.
