Co s tím? Nabídnu vám pár jednoduchých kreativních aktivit, které se nám osvědčili a jejichž výsledek je více méně reprezentativní a velmi ocením, pokud mi do komentářů napíšete, co se osvědčilo vám.
Snad na denním pořádku je u nás plastelína (Play-Doh). Zábavné na ní je především to, že se dá krájet oblým plastovým nožem a párátkem na ni snadno nakreslíte pusinku a očička. Pokud uválíte kuličku, dítě ji snadno rozplácá do kruhu a z válečku může odtrhovat kousky a lepit z nich sluníčku paprsky.
Velkou oblibu si též získalo rozfoukávání vodovek slámkou. Bohužel, zatím je foukání mým úkolem. Dcera volí barvy a rozmisťuje mi po papíře kapičky. Je to však poměrně fascinující pro nás obě.
Tuhá lepidla na papír jsou též lákavá a dají se s nimi lepit třeba listy na "strom" (nebo vezměte na pomoc tyčinku do uší a lepte herkulesem)…
… nebo kousky barevných papírů (děti je mohou samy trhat).
Také kupovaná razítka namáčená do podušky s razítkovou barvou poskytují zábavu dostatečně snadnou pro malé děti. A razítka si můžete také vyrobit z brambor, korkových zátek nebo je můžete vytvořit vystřižením z pěnové gumy Moosgummi a následným nalepením na vrchní stranu víček od zavařovaček nebo od krémů. Taková razítka se pak pro otištění mohou mazat prstovými barvami nebo temperami.
A prstové barvy jsou též vhodné na otisky ručiček.
Takové jsou tedy moje nynější poznatky o realitě ranného dětského umění, doufám, že vám dobře poslouží a že mně (a ostatním čtenářům) v komentářích také poskytnete nějaké tipy ;).