Eva M.

Eva k nám na brněnskou pobočku dorazila autobusem až ze Zlína. Měli jsme velkou radost, že se nám ukázala a vážili jsme si její cesty :). Během setkání začalo pršet, ale moc hezky to vyšlo a když Eva odcházela, venku už bylo sucho.

Eva má mnohaleté zkušenosti s hlídáním dětí. Hlídá děti jak individuálně po rodinách (již asi 10 let, tedy od roku 2005), tak má zkušenost s většími skupinkami. Několikrát jela jako dozor na ozdravný pobyt k moři, kde měla ve skupince kolem 12 dětí (ve věku 6-12 let). Ve hlídání je flexibilní a rodičům se vždycky snaží maximálně vyjít vstříc.
Pracovala také čtyři roky jako paní učitelka na odborném učilišti pro handicapované děti a dva roky na praktické škole (pro děti se středním mentálním postižením). S handicapovanými dětmi má tedy bohaté zkušenosti. Dokáže se o ně postarat jak po stránce pedagogické, tak té zdravotnické. Od září 2015 bude prezenčně studovat doktorský studijní program pedagogiky, nicméně ve škole nebude celé dny a moc ráda by při ní byla s dětmi v kontaktu.

Děti pro ni moc znamenají. Čas trávený s nimi ji naplňuje a baví. Je milá, vstřícná a při hlídání aktivní a velmi opatrná. Neustále je s dětmi a vymýšlí společně nové aktivity. Umí přebrat iniciativu, ale také umí dítěti naslouchat a zabavit jej tím, pro co je samo nadšené.

Několik let studovala na základní umělecké škole. Umí zpívat a umí děti zabavit rytmickými hrami a říkankami. Mohou tlouci na bubínek či paličkami. Dětský zpěv ráda doprovodí na klavír a umí hrát také na flétnu. Rukodělné činnosti jí také nejsou cizí, s dětmi moc ráda vyrábí. Často se nechává vést inspirací, využije toho, co mají po ruce a vytvoří originální dílo. Výtvarnou činnost si umí také připravit a to podle toho, co by dítě zajímalo nejvíce. Eva je sportovně založená a ovládá všechny druhy sportů. Pokud by měla volit pro dítě klidnější aktivity, nejraději si s nimi povídá, čte a hraje s jejich hračkami. Ve všech hrách uplatňuje kreativitu. Doslechla jsem se např. o vytvoření autosalonu (auta se postaví na krabičky a může se začít hrát).

Když si Eva může vybrat, bere děti ven. Zajdou si do lesa (mohou házet šiškami, podívat se na zvířátka, popovídají si o tom, jak se který strom a která kytička jmenují), na vyhlídku (kde se odmění džusem), anebo na hřiště s balonem. Pokud je u domu zahrada, hrají si tam a mohou pořádat např. slimáčí závody.

Ve svém volném čase je Eva ráda s přáteli, ať už na procházce v lese či v čajovně. Je sportovně založená (chodívá hrát ping-pong, plavat, anebo když se zadaří, tak do lanového centra). Ráda navštěvuje kulturní akce spojené s hudbou či s divadlem. Je veselá a ze všeho se raduje. I úplné drobnosti jí vykouzlí úsměv na rtech a je za ně moc ráda. Její aktuální zájem jsou kameny, které vybírá s citem tak, aby jí seděly. Jsme moc rádi, že ji na Hlídačkách máme! :)

Jak Eva zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Je mi zvykem respektovat přání a zvyklostí každého dítěte, pokud je v rámci mezí. Posnídáme, vyčistíme si společně zoubky a v závislosti na počasí vyrazíme ven. Svačinu a nějaké hračky bereme s sebou. Zabaví nás balón, švihadlo, bublifuk i oblíbená panenka v kočárku. Povídáme si a Aničku samozřejmě držím za ruku, povídáme si i o tom, jak moc je důležité dávat dobrý pozor u silnice a vždycky sledovat, co se děje kolem. Na dětském hřišti se nebojím Aničku nechat si hrát s ostatními dětmi. Jsme domluvené, že bude opatrná. Jsem jí stále na blízku. Vracíme se domů na oběd. Po něm odpočíváme a čteme si z pohádkové knížky. Pro rodiče připravujeme obrázek toho, jak jsme se měly dopoledne venku. Učíme se zvířátka anglicky a odpoledne si hrajeme na hřišti přímo u domu.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Chvíli jistě počkám a budu sledovat, jak si děti mezi sebou konflikt vyřeší. Ze zkušenosti zastávám názor, že není vhodné zasahovat úplně do všeho. V případě nutnosti se zeptám, jak se druhá holčička jmenuje a vysvětlím jí, že pokud by si chtěla se sítkem Aničky hrát, musí se ji napřed hezky zeptat, jestli by jí ho Anička nepůjčila. Aničku uklidním, že není důvod plakat a že i přesto, že se holčička nechovala hezky, můžou zkusit být kamarádky. Pokud by se děvčátka i tak nebyla schopna domluvit, najdeme si jiné místo na hraní.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V první řadě Aničce vysvětlím, že rodiče budou mít zpoždění, protože se na dálnici pokazilo někomu auto, rodiče spěchají, ale pusu na dobrou noc dají dneska výjimečně, až Anička usne a že večerní uspávání zvládneme statečně spolu. Zavoláme mamince a tatínkovi o dobrou noc, popřejeme jim šťastnou cestu a najdeme oblíbeného plyšáka. A pokud by Anička chtěla, bude usínat v posteli rodičů. Před spaním si čteme a povídáme. Čekám, dokud malá neusne a jdu ji občas zkontrolovat, zda se nebudí.