Kateřina P.

Kateřina se nám přišla ukázat na začátku týdne a hned byl den veselejší. Je to moc milá, hodná a přátelská slečna. Veškerý její čas zaplňují děti a opravdovou hlídačku si představujeme přesně takhle.

Ani se nenadějeme a Katka bude absolventkou střední školy pedagogické. K dětem má vřelý vztah založený na přátelství. Má přirozenou autoritu a díky ní dokáže stanovit hranice. Na škole absolvovala hodně praxí, ovšem vzhledem k tomu, že se s dětmi cítí nejlépe, vedle školy a povinných praxí se věnovala dětem i jinde.

Od svých patnácti let je instruktorkou na letních dětských táborech. Nedříve byla součástí týmu programových vedoucí (tedy takovou pomocnou rukou všem oddílům). Od sedmnácti let měla na starost vždy svůj vlastní oddíl. Dva roky vede atletiku a jeden rok gymnastiku, na těchto volnočasových aktivitách se setkává s dětmi od 4 do 10 let. Poslední dva roky vždy v únoru trávila hodně času na horách jako instruktorka lyžování dětí z 3.-5. tříd. Tři roky po sobě organizovala dětský karneval. Naposledy byl v tématu šmoulů a již velmi dlouho dopředu chystala velké šmoulí domečky a další potřebné rekvizity. Karneval uváděla a moc si jej s dětmi užila.

Díky školní praxi byla 3 týdny v mateřské škole pro tělesně postižené v Brně. Setkala se s mnoha dětmi s handicapem a práce s nimi ji natolik oslovila, že bude chtít studovat vysokou školu zaměřenou na speciální pedagogiku. Podle vlastních slov ji nadchlo jejich otevřené srdíčko, přátelství a upřímný smích.

Katka miluje sport v jakémkoliv provedení. Dokonce z tělesné výchovy maturovala. Cítí velkou lásku k lyžování, k horám a vysokohorské turistice. Pokud by si vyjela na dovolenou, nenajdeme ji u moře, ale na slovenské Malé Fatře či Vysokých Tatrách. Před střední školou se také devět let věnovala baletu.

Co se týče ostatních oblastí, s rukodělnými činnostmi nemá problém a moc ráda s dětmi vyrábí (díky škole má plnou složku nápadů, stačí si tedy jen vybrat). Z hudebních nástrojů hraje na klavír, kytaru, flétnu a klarinet. Dokáže je samozřejmě s dětmi plně využít a zazpívat si u toho. Má ráda starší dětské pohádky s příběhem a sama také moc ráda poslouchá pohádky namluvené. Pokud Katka odpočívá a není na horách, má hrozně ráda folklor, takže bychom ji určitě našli v kroji na hodech, kterých je přes léto hodně :).

Od září 2015 bude pracovat ve školce, nicméně se hlídání s námi bude chtít věnovat i nadále. Pokud by bylo potřeba, má vlastní auto a s dětmi může kamkoliv vyjet. Je to pravá Hlídačka a jsme moc rádi, že je tu s námi! :)

Jak Kateřina zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Na začátku bych se s ní seznámila, zeptala se, co ji baví a řekla jí, co baví mě. Zeptala bych se, co nejraději dělá s rodiči a co ve školce, jestli ráda hraje hry apod... Vzhledem k mé lásce k přírodě i pohybu bych ji určitě vzala na procházku nejlépe někam do přírody (ale jsme-li v centru Prahy, postačil by i park) a snažila bych se najít místo, kde by si mohla Anička zaběhat a zaskotačit, a kdyby chtěla, mohly bychom navštívit dětské hřiště, aby se vyřádila na průlezkách a pohrála si i s jinými dětmi.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Přijdu k děvčátkům, zeptám se jich, copak se stalo a pokusím se vysvětlit Aničce, že není proč plakat, že to hned vyřešíme a druhé holčičce, že není moc hezké někomu věci brát, že by se měla před tím zeptat, že ani jí by se to určitě nelíbilo a že by se měla s Aničkou domluvit, když chce její sítko. Řeknu jí, že kdyby se zkusila zeptat a poprosit, třeba jí ho Anička půjčí. A taky Aničce, že když se jí holčička zeptá a hezky ji poprosí, měla by jí sítko půjčit. Nebude-li domluva o půjčování věcí fungovat, holčička nám sítko nevrátí a nebude se mnou chtít komunikovat a Anička propukne v pláč, pokusím se najít osobu, ke které holčička patří, a konflikt o nenavráceném sítku vyřešit s ní.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Rodičů řeknu, že to není žádný problém, a že s ní zůstanu, jak bude potřeba. Že nemusí mít strach, že by zůstala sama. Že si to zařídím tak, abych s ní mohla být než dorazí domů oni. Aničku uklidním, že rodiče už jsou na cestě, a že se na ni těší a spěchají za ní. Že se není čeho obávat, že než se naděje, jsou doma. Udělám jí večeři, převleču do pyžamka, vyčistíme zoubky a uložím do postýlky. Budu jí vyprávět příběhy a nebo přečtu pohádku, jakou si vybere. Zkusím ji uspat a počkám, než rodiče přijedou, a než jim dítě osobně předám.