Slečna Lenka k nám do pražského Ověřovacího centra zavítala s dobrou náladou a úsměvem na rtech.
Na vysokou školu chtěla jít, protože ji baví do hloubky zjišťovat nové informace. Její styl života je pestrý. Má ráda, když může kombinovat denní studium a práci. Původně studovala Fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studium n...
Slečna Lenka k nám do pražského Ověřovacího centra zavítala s dobrou náladou a úsměvem na rtech.
Na vysokou školu chtěla jít, protože ji baví do hloubky zjišťovat nové informace. Její styl života je pestrý. Má ráda, když může kombinovat denní studium a práci. Původně studovala Fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studium nenaplnilo její očekávání. Vzhledem k tomu, že ji ovšem zajímá zkoumání lidské řeči a hlasu, tak si podala přihlášku na Speciální pedagogiku v oborech Komunikační techniky a Anglický jazyk (obojí dálkově).
V současné době se zajímá o práci průvodce v cestovním ruchu a jezdí jako vychovatelka na školy v přírodě. K hlídání dětí se dostala přes kamarádku, které nárazově hlídá holčičku. Nejvíc zkušeností má s dětmi do 7 let. Lenka má velkou výhodu také v tom, že její maminka pracuje jako učitelka v mateřské škole, a tak se od ní hodně inspiruje. Je také fakt, že v jejím příbuzenstvu jsou další učitelé, a tak je pro Lenku zcela přirozené být téměř neustále v prostředí s dětmi. Ví, jak s dětmi trávit čas smysluplně a zábavně. Občas také od svých kolegů vychovatelů zaslechne o nové hře, a tak Lenka neváhá a s dětmi ji vyzkouší…
Zkušenosti má především z dětských školek v přírodě nebo ze škol v přírodě, kde měla vždy na starosti větší kolektivy. Proto ví, že aby jí děti poslouchaly, musí je zaujmout. Například dělaly vláček či autobus. Anebo při počítání začala jako 0 a děti samy pokračovaly.
Když hlídala dvouletou Petrušku kamarádce, tak spolu nejraději stavěly baráček ze stavebnice, skákaly na trampolíně, zpívaly si spolu nebo si četly pohádku.
S dětmi si často zpívá nebo si spolu hrají hry. Lenka dokáže děti naučit na zobcovou flétnu a jednoduché písničky na piano. Děti jako takové ji baví, vždy se něčemu novému přiučí, protože každé dítě je jiné. Nejbližší vztah má ke zpěvu, také z toho důvodu, že lze zpívat všude a za všech okolností.
Když může, tak slečna Lenka bere nejraději děti ven na hřiště, kde hrají různé hry. Často s dětmi hraje míčové hry jako je Vybíjená, Všichni proti všem, Vracečka. Když jsou s dětmi na trávě, tak hrají takzvané improvizační hry, například Sochy, Stroj, Pepíčku pípni, Pistolníci.
Ve volném čase se věnuje zpěvu, jelikož je členkou v komorním sboru a chodí na sólové hodiny zpěvu. Také se připravuje na přijímačky a na práci průvodce. Je zřejmé, že Lenka se nenudí a může dětem předat mnoho zajímavého. Když se Lence ozvete, bude bezpochyby ráda! :-)
Jak Lenka zvládá každodenní situace
Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?
Nejprve se s Aničkou seznámím - co má ráda, co jí baví, jaké má hračky. Při seznamování můžeme skládat stavebnici, puzzle nebo oblékat panenky a hrát si nebo tancovat na dětské písničky. Když by bylo ucházející počasí, tak bychom šly po obědě ven (po odpočinku po jídle), hřiště/pískoviště poblíž domova, s sebou bychom vzaly míč a švihadlo případně jiné pomůcky, které by měla (např. hula hop). S sebou bychom měly svačinu a pití. Po návratu domů dám Aničce večeři a budeme si ještě chvíli hrát, např. pexeso, nebo koukat na pohádku (večerníček).
S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?
Aničce vysvětlím, že vůbec nevadí, že má teď sítko jiná holčička, že ho může půjčit, protože jí naučím zdobit bábovičku jinak. Naučím jí, že může bábovku sypat pískem rukama, může zdobit bábovku s kamínky různých velikostí a klacíčky, pro které si dojdeme nebo že může použít i travičku. Taky jí vysvětlím, že když teď půjčí sítko někomu jinému, tak on jí pak taky určitě rád něco půjčí, když bude potřebovat. Pokusíme se rovnou s holčičkou domluvit, jestli by Aničce pak nepůjčila na chvíli jinou hračku, kterou Anička nemá.
S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?
Vysvětlím Aničce situaci, ve které je teď její maminka a tatínek a pokusím se ji uklidním tím, že jí tu situaci nakreslím. Nakreslím autíčko, ve kterém je její maminka a tatínek na dálnici, okolo bych nakreslila i ostatní autíčka a kolonu. Podle toho, jaká by byla domluva s jejími rodiči, bych jí případně předtím ještě vykoupala a převlékla na spaní. Po koupání, nebo po kreslení (podle situace) bych jí zpívala písničky, aby byla klidnější. Po umytí a zpívání bych jí četla pohádku /večerníček.