Syndrom vyhoření na mateřské dovolené
Rodičovství si většina z nás představuje jako životní období plné radosti a naplnění. Ovšem ne po celou dobu tomu tak je a tento ideál je často daleko od pravdy. Nikdo vás nepřipraví na probdělé noci, neustálou pozornost a taky přehnaná očekávání být tím nejlepším rodičem. Naše představy o rodičovství jsou mnohdy hodně zkreslené.
Tyto zkreslené představy a nereálné ideály jsou dokonalým semínkem pro rozkvět syndromu vyhoření.
V našem článku se zaměříme především na matky, které tento syndrom vyhoření zažívají na mateřské dovolené. Nicméně je nutné mít na paměti, že rodičovské vyhoření se projevuje u obou rodičů.
V Česku na rodičovskou dovolenou odchází přes 95 % žen. Z tohoto důvodu jsou syndromem rodičovského vyhoření více ohroženy než muži.
Rodičovské vyhoření, co to je?
Poprvé toto pojmenování použily belgické psycholožky Isabelle Roskam a Moïra Mikolajczak, které ho popsaly jako syndrom vyčerpání, které souvisí s rolí rodiče a rodičovstvím. Vyznačuje se pocitem nejistoty a neschopnosti dobře vychovávat své děti.
Jedná se o stav, který postihuje rodiče, z velké části především matky (V Česku odchází na mateřskou dovolenou až 95 % žen), kdy zažívají vyčerpání a chronický stres. To vše v důsledku nereálných rodičovských nároků a povinností, které si na sebe kladou v nejčastějším případě oni samotní. Tento stav může velmi snadno ovlivnit jejich fyzické i duševní zdraví a mít negativní dopady na celou rodinu.
Příčiny syndromu vyhoření na mateřské dovolené
Příčin může být hned několik. Nejčastěji je to však kombinace více faktorů, které se postupem času hromadí až dojde na stav vyhoření.
Hlavní příčinou rodičovského vyhoření však i nadále zůstává nerovnováha mezi nároky na výchovu a schopností tyto nároky dlouhodobě a udržitelně plnit. Jaké mohou být příčiny syndromu vyhoření?
Izolace od sociálního života
Mezi jednu z nejčastějších příčin je izolace. Matky s dítětem tráví většinu času doma, což může přinést pocity osamělosti. Už nemají tolik času a příležitostí na setkávání se s přáteli, jako tomu bylo například v období před dítětem.
Náročná péče o dítě
Starost a péče o dítě je fyzicky i psychicky náročná. Nedostatek spánku, nepředvídatelnost a celodenní péče může vést k absolutnímu vyčerpání.
Ztráta identity
S narozením dítěte se z žen stávají matky. Nová role, nové povinnosti a výzvy. Tato změna sebou často přináší potlačení všech ostatních rolí, což vede ke ztrátě identity a osobních zájmů.
Nedostatečná podpora
Nedostatek podpory od partnera, rodiny nebo přátel přispívá ke zvýšenému stresu a podporuje riziko rodičovského vyhoření.
Potlačovaná sebepéče
S dítětem se přirozeně mění priority a jedna podstatná převyšuje ostatní. Zabezpečení všech potřeb dítěte. Veškerá pozornost směřuje na dítě a vlastní potřeby jsou potlačeny do ústraní.
Jaké jsou příznaky rodičovského vyhoření?
- Chronická únavu a vyčerpání
- Nespavost
- Podrážděnost
- Opakující se bolesti hlavy
- Pocity smutku a osamělosti
- Ztrátu motivace a zájmu o aktivity, které vás dříve naplňovaly
- Izolace od známých a kamarádů
- Ztráta zájmu o jiná, než rodičovská témata
- Nedostatek sebeúcty
- Pocit nedostatečnosti v roli rodiče
- Zvýšený stres a úzkosti
- Ztráta radosti z mateřství
- Neschopnost odpočinku a relaxace
- Častější konflikty mezi partnery
- Nespokojenost s partnerským a rodinným životem
- Pocit bezcennosti
- Zvýšený výskyt návykového chování
Jak předcházet rodičovskému vyhoření?
Prevence je důležitá a proto se nemusíte bát, že každého rodiče potká na cestě rodičovství syndrom vyhoření. Stačí k rodičovství přistupovat uvědoměle, být si jistý sám sebou a znát své hranice a limity. A ty nepřekračovat.
Martina Mikesková
Psycholožka, terapeutka a lektorka
Někdy se stane, že rodiče za psychologem nebo psychoterapeutem přijdou jen pro ujištění, že v rámci možností, které mají situaci zvládají dobře. I toto může být předmětem setkání.
Důležitá je také podpora rodiny a partnera. Pokud máte pocit, že se vám nedostává dostatečného pochopení, promluvte si. Jak můžete syndromu rodičovského vyhoření předejít?
Nesnažte se být dokonalým rodičem
Pokud stále věříte v ideál dokonalého rodiče, nesnažte se ji naplnit. Pro vaše dítě budete nejdokonalejší, pokud se sami budete cítit v pohodě. Děti jsou jako houby a nasávají vaše jednání, reakce i chování. Pokud budete spokojeni vy, bude spokojené i vaše dítě.
Mějte realistické očekávání
Neklaďte na sebe více, než dokážete splnit. Rodičovství není soutěž, nesrovnávejte se s ostatními rodiči na sociálních sítích ani v realitě. Vždy totiž vidíte pouze zlomek toho, co skutečně zažívají.
Zorganizujte si svůj čas
Efektivně. Při plánování rodičovských povinností si nezapomínejte vyhradit prostor pro svůj osobní čas. Každý den si dopřejte alespoň chvilku jen sami pro sebe a užijte si ji podle svých aktuálních potřeb a představ.
Žádná cesta není přímočará
Nenechte se rozhodit situacemi a lidmi, kteří vás na cestě rodičovstvím potkají. Občas se něco nepovede podle plánu, občas se přihodí nečekané situace a leckdy natrefíte také na člověka, který nesdílí stejný pohled na rodičovství, jako vy. Nenechte si tím ale zkazit náladu a nedovolte vyhrát pochybnosti.
Jste v tom dva
Pokud máte pocit, že se vám nedostává dostatečné podpory ze strany partnera, řekněte to. Není nic horšího než to v sobě dusit.
Čas jen pro vás
A to jiný, než chvilku pro sebe během dne. Čas od času si dopřejte víc. Čas pro sebe může mít mnoho podob a záleží jenom na vás, jak s ním naložíte. Můžete si například určit den v měsíci, kdy pravidelně vyrazíte s partnerem na rande. Ve dvou.
Dopřejte si odpočinek
Spánek a pravidelný odpočinek je alfou a omegou spokojeného rodiče. Nešiďte spánek tím, že stihnete uklidit, vyprat, vyžehlit a ideálně ještě navařit. Odpočívejte a netrestejte se za to. Péče o dítě je fyzicky náročná aktivita a i vy si zasloužíte oddych.
Cítíte, že se vás to může týkat?
Přijměte pomoc od profesionálů. Pokud na sobě pozorujete znaky rodičovského vyhoření a vyčerpání, neváhejte vyhledat pomoc od psychologa nebo psychiatra.
Martina Mikesková
Psycholožka, terapeutka a lektorka
Rodiče v souvislosti s péčí o dítě často zažívají výčitky svědomí a nebo se jim oživují těžké zážitky z vlastního dětství. Obojí může být doprovázeno stavy úzkosti, agrese a rezignace. Tyto stavy lze určitě ošetřit i formou krátkodobé podpůrné terapie a snížit tak riziko kolapsu či nutnosti brát léky.
Potíže s duševním zdravím jsou stejně závažné, jako třeba zlomená ruka. Taky byste ji léčit do nemocnice a nepotlačovali bolest doma. Nepodceňujte tedy své duševní zdraví a pocity spojené s vyhořením. Nebojte se říct si o pomoc. Není to ostuda! Ať už rodiny, kamarádů nebo si najměte hlídačku. S její pomocí získáte čas, který můžete věnovat sami sobě.