Hranice sharentingu: Co sdílet a co už ne?
S digitalizací a rostoucí oblibou sociálních sítí se mění i způsob, jakým sdílíme fotky, videa a novinky ze života našich dětí. S čímž přichází trend zvaný "sharenting". V článku si vysvětlíme co je to sharenting, proč je důležité o něm mluvit a na co je nutné nezapomínat, kdykoliv se chystáte kliknout na tlačítko publikovat?
Co je to sharenting?
Termín "sharenting" vznikl spojením anglických slov "share" a "parenting". Označuje nadměrné sdílení rodičů, kteří aktivně publikují informace, fotky a videa svých dětí na sociálních sítích.
Je sharenting špatný? V zásadě ne. Stejně jako většina věcí v životě by se ale měl provádět s mírou a uvážením. Přestože sharenting může být pro některé rodiče způsobem, jak se spojit s rodinou a přáteli, nabízí se zde otázka, kde by měly být stanoveny hranice sdílení. Otázky ohledně toho, co je vhodné sdílet a co nikoli, jsou stále častější. Je nutné si uvědomit, že digitální stopa dětí může mít dlouhodobé důsledky a ovlivňovat jejich soukromí a bezpečnost.
Frekvence sdílení
Podle průzkumu Statista v Polsku, až 21 % rodičů nahrává fotografii nebo video svého dítěte na internet jednou týdně nebo častěji.
Dle COPPA rodiče v mnoha kontextech vystupují jako strážci online identity svých dětí a chrání je před potenciálním poškozením na internetu. Zároveň hrají kontrolní roli a určují dítěti dobu a další omezení ve využívání internetu. Ne vždy jsou však rodiče na pozici ochránce. Jejich sdílení na internetu může naopak poškodit jejich děti, ať už záměrně, nebo ne.
Co čeští rodiče považují za riziko?
Na základě výsledků výzkumu z Univerzity Palackého v Olomouci až 76,3 % českých rodičů považuje sdílení fotek, na kterých je nahé dítě za nebezpečné. Oproti tomu pouze 22,9 % rodičů považuje fotografie, kde má dítě viditelný obličej za nebezpečné.
Jaký může mít sharenting dopad na budoucnost vašich dětí?
Nadměrné nebo nepromyšlené sdílení obsahu týkajícího se dětí na sociálních sítích, může mít významný dopad na budoucnost dětí.
Sharenting přispívá k budování digitální stopy dítěte od útlého věku. V podstatě od první fotky, kterou se rozhodnete zveřejnit a sdílet na internetu. Tato na první pohled neškodná digitální stopa může ovlivnit jejich reputaci a postavení v budoucnu.
Mezi další rizikové oblasti sharentingu patří rozhodně ochrana soukromí. Děti nemají v době sharentingu možnost rozhodovat o tom, jak jsou jejich osobní informace a fotografie sdíleny. To může mít důsledky pro jejich vlastní pocit soukromí a bezpečí.
Podle výzkumu M. Dolores Sánchez-Hernández a M. Carmen Herrera & Francisca Expósito může sharenting významně ovlivnit vývoj sebevědomí dítěte. Rodiče často sdílejí převážně pozitivní momenty a úspěchy. To může vytvářet nerealistická očekávání a ovlivňovat vnímání vlastní hodnoty dítěte. Frekvence, nebo obsah sdílení může být ovlivněný i rodičovským stylem výchovy.
Tlak prezentovat ideální obraz a vytvářet dojem, že mají „dokonalý“ život. To může přispívat k nespravedlivému srovnávání s ostatními a vytvářet psychický tlak.
Je důležité respektovat právo dětí na soukromí a brát v potaz jejich názory ohledně sdílení informací online. Děti by měly mít možnost vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas s tím, co rodiče sdílí o nich na sociálních médiích.
Samozřejmě, že novorozenec nebude protestovat, když ho vyfotíte a nasdílíte v situaci kdy brečí nebo mu teče mléko od brady. Před každým kliknutím sdílet se zkuste vžít do konkrétní situace zachycené na fotce nebo ve videu. Byli byste v pohodě s tím, že někdo sdílí takovou fotku bez vašeho souhlasu?
Rodiče by měli pečlivě zvážit, jaké informace o svých dětech sdílí. A to se netýká pouze fotek a videí, ale veškerých citlivých údajů jako jsou jména, adresy, aktuální poloha nebo detaily o každodenním životě dětí.
Proč je tak snadné propadnout sharentingu?
Většina rodičů sdílí fotografie svých dětí s dobrým úmyslem. Často však sdílejí obsah, který považují za vhodný a jsou si plně vědomi následků. Mnozí z nich si ani neuvědomují dlouhodobé důsledky svých příspěvků. Když rodiče sdílejí informace o svých dětech na sociálních sítích, často je nesdílejí pouze s lidmi, které by považovali za přátele a blízké.
Digitální stopa
V USA 92 % dvouletých dětí má digitální stopu. A přibližně třetina těchto dětí se nějakým způsobem objevuje na sociálních sítích.
Martina Mikesková
Psycholožka, terapeutka a lektorka
Když rodič sám sdílí na svých sítích materiály zahrnující dítě, nemůže nikdy 100% zajistit, kdo je vidí a dohlédnout případné důsledky do budoucnosti. Hovoříme pak s rodiči o tom, proč to dělají. Vzpomeňte si třeba na situaci, kdy jste byli malí a taky jste si ne vždy chtěli prohlížet rodinné fotografie a poslouchat komentáře k nim, a to ani s nejbližšími, mohlo se jednat třeba o období dospívání. Jinak jsou rodinná alba samozřejmě zcela v pořádku, ale měli bychom mít právo vybrat si fotky, které tam patří.
Problematika sharentingu je bohužel stále na vzestupu. A trend bude pravděpodobně růst ještě mnohem víc. Čím to je? Může za to hned několik faktorů, mezi nejčastější patří:
Snadné sdílení
Téměř každý rodič má v dnešní době po ruce smartphone na kterém má nainstalovanou nejednu aplikaci, kterou bychom mohli zařadit do kategorie sociální sítě. Vyfotit a sdílet je v dnešní době jednodušší, než kdy jindy. A to kdykoliv a kdekoliv. Pár kliků a během několika sekund může fotku obdivovat doslova celý internet.
Pokud nemáte váš profil uzavřený prouze pro váš úzký okruh kamarádů a rodiny je téměř nemožné monitorovat obsah, který sdílíte.
Vzdálenost od rodiny a přátel
V případech, kdy jsou od sebe jednotliví členové rodiny vzdálení jsou sociální média jednou z forem, jak mezi sebou vzájemně udržovat spojení. Už dávno pominuly doby, kdy celá rodina bydlela v jedné vesnici. A jak jinak rychle a efektivně ukázat, jak vaše dítě roste před očima, než pomocí fotek a videí?
Sociální tlak
Někteří rodiče jsou natolik chyceni do spirály sdílení, že cítí tlak sdílet své rodinné momenty online, kvůli očekávání společnosti. Je váš instagramový feed plný usměvavých fotek z dovolených, kafíček nebo výletů a vy... chcete taky? Možná vás trochu dostihlo FOMO.
FOMO znamená "Fear of Missing Out" neboli strach z propásnutí něčeho zajímavého. Tento termín popisuje pocit, když se něco vzrušujícího nebo důležitého děje a vy jste mimo hru. V online světě FOMO často přichází v moment, kdy sledujete na první pohled dokonalé rodinné životy svých přátel nebo kolegů na sociálních sítích.
I když milujete svou rodinu a svůj každodenní život, může se objevit pocit, že vám uniká něco vzrušujícího, a to je právě ten projev FOMO i mezi rodiči.
Martina Mikesková
Psycholožka, terapeutka a lektorka
Ačkoliv si to mnohdy rodiče neuvědomují, mohou takto nevědomě dítě učit návykovosti na sociálních sítích. V každém případě, je to i o respektu osobního prostoru dítěte.
Hranice sharentingu: Jak poznáte, že jste ji překročili?
Obavy o soukromí dětí jsou zcela oprávněné. Ale existuje hranice sharentingu? Těžko říct. Hranici by si měl každý rodič určit dle svého uvážení. Nojo, jenže jak na to? Zkuste si odpovědět na některé z následujících otázek:
- Je váš profil na sociálních sítích dostupný široké veřejnosti?
- Sdílíte fotky svého dítěte na sociální sítě denně, nebo dokonce i několikrát za den?
- Kdykoliv jste na výletu nebo dovolené, máte potřebu tuto informaci sdílet s ostatními?
- Nedokážete si představit, že byste nesdíleli na svoje sociální sítě fotku z narozenin dětí, od vánočního stromečku nebo z jiné významné události, které se běžně dokumentují do rodinného alba?
- Sdílíte vaše děti i v situacích, které jim nemusí být komfortní? Fotky nebo videa kdy brečí, vztekají se nebo například pobíhají polonahé?
- Necháte se snadno unést trendy na sociálních sítích a máte tendenci vyzkoušet každý nový filtr nebo fotoinstalaci, kterou nasdílela vaše kamarádka s dětmi nebo oblíbený influencer?
Pokud vaše odpověď byla ve většině případů ano, doporučujeme zamyslet se nad tím jakým způsobem sdílíte vaše děti na sociálních sítích.
Jak najít rovnováhu ve sdílení?
Klíčové je najít balanc mezi sdílením radostných okamžiků a zachováním soukromí dětí. Jak ochránit děti v digitálním světě? Respektujte jejich práva na soukromí a snažte se vytvořit co nejbezpečnější online prostředí.
Bezpečné online prostředí
- Nesdílejte příliš osobní informace, jako jsou celé jméno, adresa, škola nebo i jména kamarádů dětí.
- Vyhněte se sdílení informací, které by mohly sloužit k identifikaci nebo sledování vašeho dítěte.
- Zkontrolujte si a pravidelně aktualizujte nastavení soukromí. Zvažte vytvoření omezeného kruhu kontaktů.
- Přijímejte žádosti o přátelství nebo sledování od lidí, které skutečně znáte a důvěřujete.
- Omezte přístup k obsahu na sociálních médiích na skupinu blízkých přátel a rodiny.
- Před sdílením fotografií nebo příspěvků s dětmi se zamyslete nad tím, zda by mohly nějakým způsobem ohrozit dítě. Ať už by to mělo být dnes nebo za 5 let.
- Vysvětlete svým dětem jak správně používat sociální média a online platformy.
Martina Mikesková
Psycholožka, terapeutka a lektorka
S rodiči řešíme digitální gramotnost a její součástí je také naučit děti bezpečně se pohybovat ve virtuálním prostředí. Vedle toho, že jim dávají různé rodičovské zámky a kontroly, tak je to i o tom, jak samotní rodiče svým příkladem nakládají s daty dětí.
Emojis na vzestupu
Pokud chcete respektovat soukromí vašich dětí a nechcete bez jejich svolení sdílet jejich obličej, můžete ho zamaskovat pomocí emojis. Ne vždy se vám podaří vyfotit fotka tak, aby nebyl vidět obličej dítěte, v tomto případě můžete na jeho zakrytí použít emoji, neboli smajlíka. Případně tak můžete na fotkách maskovat obličeje dalších dětí, od kterých nemáte souhlas ke sdílení.
Ve světě, kde je online sdílení běžnou součástí života, je důležité si uvědomovat hranice sharentingu. Rodiče by měli brát v úvahu odpovědnost, soukromí dětí, etické aspekty a dlouhodobé důsledky digitální stopy. Stanovení jasných pravidel a respektování práv dětí vám může pomoct najít ten správný balanc ve sdílení.
Jaké jsou vaše zásady bezpečného sdílení rodinných fotek na internu? Podělte se s námi o ně v komentářích pod příspěvkem na Facebooku, Instagramu, LinkedInu nebo Twitteru.
Jaké jsou vaše zásady bezpečného sdílení rodinných fotek na internu? Podělte se s námi o ně v komentářích pod příspěvkem na Facebooku, Instagramu, LinkedInu nebo Twitteru.
