Jak na separační úzkost u psa? Od příčin a projevů k řešení
Má váš pes úzkostné projevy, kdykoli vytáhnete paty z domu? Začněte to řešit dřív, než bude pozdě. Jak úzkost z odloučení spolehlivě rozpoznat a jak pejska přivyknout na samotu, se dozvíte v našem článku.
Příznaky separační úzkosti
Úzkost se u psů může vyskytnout v jakémkoliv věku a za různých okolností. Někdy k ní dochází krátkodobě na bázi hodin (př. majitel odejde do práce), a někdy dlouhodobě v řádu dnů (př. bez něj rodina odjíždí na dovolenou). Páníčci si znaků úzkosti u psů obvykle všimnou příliš pozdě, když už je v pokročilém stádiu. Proč tomu tak je?
Separační úzkost se od ostatních diagnóz s podobnými symptomy odlišuje právě tím, že má pes ze začátku projevy výhradně v nepřítomnosti páníčka. Jak to může probíhat:
Separační úzkost se od ostatních diagnóz s podobnými symptomy odlišuje právě tím, že má pes ze začátku projevy výhradně v nepřítomnosti páníčka. Jak to může probíhat:
- Žádných výrazných příznaků si nejprve nevšimnete. Pokud bydlíte v bytě, možná si za vámi přijde stěžovat soused, že váš pes neustále štěká nebo vyje. Nebo je pejsek jako smyslů zbavený, když se vrátíte z práce, ale máte pocit, že to je normální.
- Příznaky začnou být viditelnější. Doma tu a tam najdete loužičku na chodbě, nebo třeba v ložnici. Máte škrábance na dveřích, na stěně či na podlaze.
- Pes se začne chovat zvláštně vždy před vaším odchodem. Eventuálně si vytvoří Pavlovův reflex k cinkajícím klíčům nebo čištění zubů, zkrátka smyslovým podnětům, které se při vašem odchodu opakují. A tehdy si nervózních reakcí majitelé obvykle všimnou.
Mezi konkrétní příznaky, jež se s úzkostí pojí, patří zejména:
- Ztráta kontroly nad vylučováním: počůrávání, defekace.
- Destruktivní chování: pes ničí a kouše nábytek nebo škrábe na dveře.
- Sebedestruktivní chování: pes se drbe, kouše, olizuje se.
- Zvukové projevy: když nejste doma, pes kňučí, vyje a štěká.
- Přehnané nadšení při návratu: pes nedokáže ovládat své nadšení, když se vrátíte (skáče po vás, otírá se).
- Změny stravování: pes přestane jíst, přehnaně hltá a je pažravý, nebo požírá vlastní výkaly.
Denisa Smolíková
Trenérka psů
Co dělat, když pes steskem nejí:
- Když pes musí být jen na granulích, dost dobrý trik je přidat vývar a nechat granule velmi lehounce nasáknout. :)
- Zkuste jídlo zatraktivnit: hození granule, krmení z ruky, různé hlavolamy…
- Krmení z ruky jako odměna za práci: např. otočka, sedni, oční kontakt…
- Nenechávejte all inclusive bufet celý den.
- Zkoušejte krmit vícekrát a po menších dávkách.
- Zamyslete se, co můžete udělat proto, aby se cítil v bezpečí. Třeba ho krmte v kennelce a ne na chodbě.
- Změňte misku: znám psy, co prostě z nerezových misek jíst nechtějí.
Příčiny separační úzkosti
Navzdory častému přesvědčení separační úzkost není absolutní vinou majitele. Její průběh je zcela individuální: co jednomu psovi spustí lavinu úzkosti a stresu, dalšího nechá úplně chladným. Proč k ní tedy u některých jedinců dochází?
- Stresová reakce na změny prostředí: příznaky se mohou u psa začít objevovat, když je jeho dosavadní režim narušen velkou změnou. Tou může být například stěhování, smrt páníčka, přechod páníčka ze školy do zaměstnání apod.
- “Post-traumatická” reakce: strach z opuštění může pramenit ze zkušenosti, která pejska poznačila jako štěně. Setkat se s tím můžete hlavně u psů z útulku s nepříjemnou minulostí a nedostatkem individuální péče.
- Genetika: i pejsci, kteří nejsou ničím psychicky poznačení, mohou mít problémy s odloučením od majitele kvůli genetické predispozici. To platí třeba pro bišonky nebo boloňské psíky.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Vyšší pravděpodobnost na separační úzkost obecně platí u psů z útulku a tedy u těch, kteří již mají za sebou nějaké trauma, nebo si je k sobě majitelé vezmou v pozdějším věku. Pro psa tím pádem není tak jednoduché přijmout chod domácnosti, jako u štěněte.
Osobně bych mezi plemena s těmito problémy zařadila celkově plemena ovčáků (německý ovčák, australský ovčák...), potom bišonci, kavalír king charles, čivava, jezevčík, jack russel, maltézáček, francouzský buldoček.
Osobně bych mezi plemena s těmito problémy zařadila celkově plemena ovčáků (německý ovčák, australský ovčák...), potom bišonci, kavalír king charles, čivava, jezevčík, jack russel, maltézáček, francouzský buldoček.
Jak zjistím, jestli můj pejsek má separační úzkost?
Podobně jako u každé diagnózy, i v případě úzkosti mohou příznaky připomínat spoustu dalších poruch a nemocí. Jak ji tedy odlišit, když…
…nadměrné slinění může být způsobeno i problémy se zuby?
…časté drbání a olizování je příznačné i pro alergie?
…štěkání může být reakcí na teritoriální hrozbu?
…k počůrávání může docházet u netrénovaných psů nebo psů s infekcí močového traktu?
Předtím, než začnete s léčbou, se obraťte na svého veterináře, aby vám pomohl určit jádro problému.
Řešení a prevence: Jak naučit psa být sám?
Pokud u psa pozorujete zmiňované příznaky, nezavírejte před tím oči. Tento problém se nevyřeší sám a pes z něj nevyroste. Musíte jej naučit se ze stresu dostat. Vaším cílem by mělo být ve psovi vybudovat důvěru, že se vrátíte, a že to bez vás zvládne. A samozřejmě také odstranit nepříjemné příznaky (počůrávání, vytí). Ale jak na to?
- Pozitivní posilování: Udělejte z vaší nepřítomnosti příležitost pro radost. Vyhraďte pejskovi oblíbené hračky nebo pamlsky, které dostane právě a jen, když nebudete doma. Místo běžných odměn, jako jsou kupované snacky nebo piškoty, může jít třeba o speciální pamlsky z vaší výroby.
- Postupná desenzibilizace: Neboli přivyknutí na nepříjemné spouštěče, jako jsou cinkající klíče nebo oblékání kabátu. Je klíčové to dělat opravdu postupně.
Jak na postupnou desenzibilizaci?
- Oblečte se a zacinkejte klíčem, ale zůstaňte doma, sedněte si a nikam neodcházejte. Dělejte to pravidelně a s vysokou frekvencí.
- Dalším krokem je natrénovat si odchod za dveře. Odejděte, pár minut počkejte a vraťte se domů. Postupně zvyšujte čas, který strávíte za dveřmi.
- Zkombinujte nepříjemné spouštěče s odcházením. Ale zbytečně na spojení prvních dvou kroků nespěchejte. Dejte psovi čas si na stav věcí zvyknout. Odměňte ho za každý odchod spojený se spouštěčem, kdy vydrží být v klidu.
- Counter-conditioning: Nebudete trestat špatné chování, ale odměňovat psa za to, že se určitým způsobem nechová.
- Dostatek stimulace: Obzvlášť u psů žijících v bytě, bez velkého výběhu a zahrady, může dojít k frustraci z nudy. Pořiďte jim mentálně stimulující hračky a psí hlavolamy, které je ve vaší nepřítomnosti zabaví.
- Vytvořte z domova příjemné prostředí: Vzhledem na povahu svého psa, jej můžete zkusit naučit i na to, aby si zvykl na přepravku. To ale u některých psů nebude možné. Kromě toho nechte doma mikinu nebo deku načichlou vaší vůní.
- Najděte si hlídačku: Někdy úzkost není striktně navázaná na jednoho člověka. Psovi může značně pomoct, když nebude celý den úplně sám. Pravidelné hlídání nebo venčení zmírní jeho strach ze samoty.
Co když váš pejsek zatím úzkostí z odloučení netrpí, ale chcete jej na ni připravit? Zeptali jsme se zkušené trenérky Denisy na její zkušenosti se separační úzkostí. Tyto tipy vám pomohou jako forma terapie, ale také jako prevence u pejsků, kteří jsou s vaší nepřítomností vyrovnaní.
Denisa Smolíková
Trenérka psů
🍼 Už od mala psa učte na samotu. Abyste nebyli se psem na home office stále spolu, a najednou ho nárazově nenechali 8 hodin samotného doma.
🐶 Nedělejte ze své pidi nepřítomnosti vědu. Nechte pejska na chvilku samotného např. když jste v kuchyni a on v obýváku. Můžete si jít napustit vodu a zase se vrátit zpět.
🛏️ Naučte psa minimálně na pelíšek, nejlépe na kennelku (klec).
🐕 Nechte psa tam, kde se cítí bezpečně. Nejhorší je, pokud pes je celý den s vámi v obýváku a jakmile odcházíte, strčíte ho do chodby, kde normálně běžně nepobývá a není na to místo zvyklý. Musíte z chodby nejprve bezpečný prostor vytvořit.
🚶 Vytvořte odchodový rituál. Např. pokud nechám psa stát uprostřed místnosti a odejdu, po chvilce začne plakat. Pokud odcházím, když je "rozkydlená" na gauči, vše je v pořádku.
⚠️ Neodcházejte "na tajňačku". Nejhorší věc při separační úzkosti, co můžu psovi udělat je, že se nepozorovaně vyplížím ven. On se pak vzbudí a lekne se. Neví, co se děje, proč je páníček pryč.
🔑 Zjistěte, co je spouštěč. Každý pes má jiný spouštěč: boty, bunda, klíče, zvuk vchodových dveří, nanášení make-upu, batoh, kalhoty. Pokud jde např. o boty, naučte psa, že nic neznamenají. Můžete se obout, vrátit zpět na gauč, koukat na Netflix a nic se neděje.
🎭 Nezapomínejte na naplnění všech psích potřeb podle Maslowovy pyramidy.
🐶 Nedělejte ze své pidi nepřítomnosti vědu. Nechte pejska na chvilku samotného např. když jste v kuchyni a on v obýváku. Můžete si jít napustit vodu a zase se vrátit zpět.
🛏️ Naučte psa minimálně na pelíšek, nejlépe na kennelku (klec).
🐕 Nechte psa tam, kde se cítí bezpečně. Nejhorší je, pokud pes je celý den s vámi v obýváku a jakmile odcházíte, strčíte ho do chodby, kde normálně běžně nepobývá a není na to místo zvyklý. Musíte z chodby nejprve bezpečný prostor vytvořit.
🚶 Vytvořte odchodový rituál. Např. pokud nechám psa stát uprostřed místnosti a odejdu, po chvilce začne plakat. Pokud odcházím, když je "rozkydlená" na gauči, vše je v pořádku.
⚠️ Neodcházejte "na tajňačku". Nejhorší věc při separační úzkosti, co můžu psovi udělat je, že se nepozorovaně vyplížím ven. On se pak vzbudí a lekne se. Neví, co se děje, proč je páníček pryč.
🔑 Zjistěte, co je spouštěč. Každý pes má jiný spouštěč: boty, bunda, klíče, zvuk vchodových dveří, nanášení make-upu, batoh, kalhoty. Pokud jde např. o boty, naučte psa, že nic neznamenají. Můžete se obout, vrátit zpět na gauč, koukat na Netflix a nic se neděje.
🎭 Nezapomínejte na naplnění všech psích potřeb podle Maslowovy pyramidy.
Co v rámci tréninku a léčby nedělat?
V rámci řešení separační úzkosti nebo při snaze jí předejít, si dejte pozor i na následující věci – mají totiž potenciál pejskovi přihoršit.
- Dramatické rozlučky a vítání. Je sice pěkné, že chcete pejskovi dát najevo, jak moc ho máte rádi a jak moc vám bude chybět, ale přehnaná teatrálnost může uškodit. Váš odchod i příchod by měl být rutinní, ne dlouhý ani příliš sentimentální, aby psa příliš nevzrušil či nerozrušil.
- Asociace specifických podnětů s odchodem. Když pes pravidelně uslyší cinkání klíčů a následně stráví 8 hodin sám a vystresovaný, klíče se postupně stanou spouštěčem úzkosti. Pejska proto na tyto zvuky postupně zvykněte, aby je vnímal úplně běžně.
- Nechat je nudit se. Kromě úzkosti může psy frustrovat i nuda. Proto jim v průběhu dne zajistěte dostatek pohybu, her a vycházek, při kterých se mohou vybouřit a zabavit. Jde ale o problém z jiného soudku, než je přímo separační úzkost, berte to proto jen jako bonus.
- Podávat psovi léky. Bez předchozí konzultace s odborníkem nepodávejte pejskovi prášky na uklidnění. Mnohdy pomáhají jen zdánlivě a z dlouhodobého hlediska mohou pejskovi uškodit.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Léky bych doporučila používat jen v případě, že je pro konkrétního jedince doporučí lékař, a to vždy po celkovém zhodnocení stavu pacienta. Majitel může sám zkusit zklidňující přípravky na přírodní bázi, které jsou volně prodejné, ale myslím, že než nakoupit několik přípravků, které nakonec třeba ani nebudou fungovat, je lepší investovat do osobní konzultace s kynologem/specialistou na psí chování.
Při užití medikace můžete pozorovat pouze zdánlivé zlepšení, pokud tedy nebude podpořeno správným tréninkem a "přenastavením" mysli. Dlouhodobé řešení podpoříte pravidelností tréninku a jeho intenzitou.
Při užití medikace můžete pozorovat pouze zdánlivé zlepšení, pokud tedy nebude podpořeno správným tréninkem a "přenastavením" mysli. Dlouhodobé řešení podpoříte pravidelností tréninku a jeho intenzitou.
- Trénink poslušnosti: Separační úzkost nespočívá v neposlušnosti, ale ve strachu a stresu. Proto touto formou můžete pejskovi uškodit: učit ho potlačovat nežádoucí projevy nedává smysl, dokud nevyřešíte stresory vedoucí k danému chování.
- Zákazy a příkazy sloužící k odcizení: Pokud byl pejsek zvyklý spát s vámi v posteli a všude vás následovat, není nejlepší nápad mu začít tyto věci najednou zakazovat, jen aby na vás přestal být závislý. Můžete tím poškodit vaši vzájemnou důvěru, pouto a vztah jako takový.
10 faktů o separační úzkosti od trenérky Denisy
1. Za separační úzkost si nemůže majitel sám.
2. Ze separační úzkosti pes sám nevyroste.
3. Nepomůže pořídit dalšího psa.
4. Nepomohou žvýkací hračky.
5. Nemusíte použít klec.
6. Trénink poslušnosti separační úzkost nevyřeší.
7. Pes nemusí být pořádně fyzicky vyčerpaný, než ho necháte samotného doma.
8. Pes smí spát s vámi v posteli.
9. Pes smí za vámi chodit po bytě.
10. Protištěkací obojek nevyřeší separační úzkost.
2. Ze separační úzkosti pes sám nevyroste.
3. Nepomůže pořídit dalšího psa.
4. Nepomohou žvýkací hračky.
5. Nemusíte použít klec.
6. Trénink poslušnosti separační úzkost nevyřeší.
7. Pes nemusí být pořádně fyzicky vyčerpaný, než ho necháte samotného doma.
8. Pes smí spát s vámi v posteli.
9. Pes smí za vámi chodit po bytě.
10. Protištěkací obojek nevyřeší separační úzkost.
Nečekejte zázraky a buďte v klidu
I za předpokladu, že dodržíte všechny zmiňované zásady, nemůžete očekávat, že bude úzkostný pes za pár dní zázračně jako vyměněný. Obrňte se trpělivostí a nastavte si realistická očekávání podle individuálních schopností vašeho pejska. Jak dlouho celkové zlepšení může skutečně trvat, nám prozradila veterinářka Kateřina.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Obecně bych první výsledky snažení při vhodném tréninku očekávala v řádu týdnů až měsíců, ale je to samozřejmě individuální. V případě, že budete používat medikaci, je možné, že budou účinky patrné dříve. Osobně ale zastávám názor se vždy nejprve snažit separační úzkost řešit výchovou a řádným tréninkem. Vždy je vhodné se poradit se zkušeným kynologem.
Nakonec to nejdůležitější: pro pejska jste nejbližším společníkem a vzorem, proto buďte klidní, nepanikařte a mějte pro něj trpělivost. Ačkoli úzkost vychází z pejskova strachu z osamělosti, vy na to být sami nemusíte. Pokud pejsek nedělá pokroky nebo mu nedokážete věnovat pozornost a čas, který by si zasloužil, pomůže vám zkušený veterinář, trenér, ale i hlídačka.
