Tipy na podzimní venčení: Vyhněte se slimákům a kaštanům!
Přechod z léta na podzim sebou přináší spoustu změn, které ovlivňují nejen nás, ale i naše mazlíčky. Kdo by nepodlehl romantické představě, jak se s pejskem budete procházet v parku posetém barevným listím, beze strachu, že mu packy spálí sluncem vyhřátý asfalt.
Musíte si ale dát pozor na pár podzimních nástrah, které by poklidné venčení mohly proměnit na uspěchaný výlet na veterinu. Jaké to jsou, a co by vám doma nemělo chybět, aby pejsek ve zdraví a v pohodlí zvládl změnu ročního období?
Hlavní zdravotní rizika na podzim
Změna ročního období nemusí nutně znamenat, že máte být najednou přehnaně ostražití, kde a co pes sežere, nebo v čem se vyválí, a držet ho zkrátka. Kromě fyzické aktivity by pořád jedním z hlavních účelů venčení mělo být objevování smyslových prožitků. Je ale vhodné mít přehled, jakým zdánlivě neškodným věcem byste se měli vyhnout.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Na podzim bych určitě zdůraznila riziko napadení klíšťaty. Jejich největší aktivita je právě na podzim a na jaře, i když majitelé si často myslí, že je to v létě. Proto je potřeba psy před infestací chránit. Stejně tak stojí za zmínku blechy, ty jsou přítomné po celý rok.
Dalším podzimním parazitem je sametka podzimní (Trombicula autumnalis). Způsobuje drobné svědivé štípance a může způsobit i alergii. Narozdíl od klíšťat nepřenáší nebezpečné infekce.
Co se týče otrav, může docházet k nechtěnému požírání hub. Ty jsou pro psy všechny nevhodné.
1. Hnijící ovoce a listy
Je zábavné pozorovat, jak se pejsek válí v hromadě listí – tedy až dokud k němu nepřijdete blíž a neucítíte nepříjemný zápach. Nánosy listí v sobě zvyknou udržovat vlhkost, což vede k hromadění bakterií, rozvoji plísní a hniloby, jak varuje i veterinářka Joanna Woodnutt pro The Mirror. Kromě útoku na váš čich to ale může představovat i jisté zdravotní riziko, způsobující mírné trávicí potíže.
2. Slimáci a plicnivka
Obzvlášť pokud máte zahradu, může být těžké ovlivnit, aby pes někde nesnědl slimáka či plže. A tomu byste měli zabránit nejen proto, aby neublížil dalšímu živému tvorovi. Tito měkkýši představují potenciální hrozbu: podle varování mnoha veterinářů mohou být totiž nakažení parazitem jménem plicnivka.
Jaké jsou příznaky napadení plicnivkou?
Jak napovídá název, plicnivka napadá hlavně dýchací cesty. Přinejhorším tak může vyvolat zánět průdušek a plic. Míra nakažení a závažnost projevů se liší případ od případu. Léčbou je podání antiparazitik ošetřujícím lékařem.
- Dávivý kašel
- Dýchací potíže
- Kýchání
- Slabost, únava
- Ztráta hmotnosti
Jak zajistit, aby pes nejedl slimáky?
Pokud máte zahradu, nenechávejte venku hračky, misky s vodou či s jídlem, plicnivka se může šířit pouhým slizem, který po sobě slimáci zanechávají.
Pokud potkáváte slimáky na procházce, naučte psa pokyn fuj a nabídněte mu dostatek trávy na pročištění žaludku v bezpečném prostředí, aby nejedl neznámou zeleň venku.
Samozřejmě myslete také na pravidelné odčervování.
3. Houby
Houbaření s pejskem může být riskantní, pokud se rozhodne při něm ochutnávat. Nedoporučuje se psovi dávat ani tepelně upravené, pro lidi bezpečné houby ze supermarketu. A co ostatní typy hub?
Jedlé druhy v syrovém stavu sice nezpůsobují vážnou otravu, mohou být ale nestravitelné, a tedy způsobovat mírné žaludeční a střevní potíže. Druhy, které jsou jedovaté pro člověka, jsou pak rovněž silně jedovaté pro psy. Při venčení si dejte největší pozor na tyto divoce rostoucí druhy:
🍄 Muchomůrka zelená i červená
🍄 Čepičatka jehličnanová
🍄 Strmělka potůčková
🍄 Bedla červenající
🍄 Lysohlávky
🍄 Vláknice
Jaké jsou příznaky otravou houbami?
Různé druhy hub obsahují jiné toxiny: některé více útočí na trávicí nebo nervovou soustavu, další na játra a ledviny. Příznaky se mohou dostavit od pár minut do několika hodin po požití, u muchomůrky to dokonce může být více než 24 hodin.
Mezi nejčastější z nich patří:
- Oslabení trávicí soustavy: nevolnost, žaludeční bolesti, plynatost, průjem, zvracení
- Oslabení nervové soustavy: zmatení, dezorientace, problémy s chůzí, třas, záchvaty
- Nadměrné slinění a slzení, inkontinence (pomočování)
- Dýchací potíže
- Celková slabost a únava
Když o houby pes na procházce projeví zájem, vezměte ho na vodítko nebo odveďte pozornost hračkou, případně pamlskem.
A co klasické hřiby?
I když nejde o jedovatý druh, jakékoliv houby v syrovém stavu mohou způsobit nepříjemné zažívací potíže. ve většině případů ale nejsou život ohrožující. Psi obvykle takový hřib zhruba hodinu po konzumaci vyzvrací a příznaky by měly přejít samy. Pokud příznaky přetrvávají, neváhejte co nejdřív kontaktovat veterináře.
4. Kaštany a žaludy
Typické podzimní plody, se kterými si tak krásně dokáží vyhrát děti, jsou naneštěstí pro naše čtyřnohé kamarády jedovaté. Žaludy obsahují látku jménem gallotannin, která je pro psy nebezpečná. Neméně jedovatý je i eskulin obsažený v kaštanech. A to platí nejen pro plody, ale také listy a kůru.
Požití vede k žaludečním potížím a nevolnosti, smrtí ale končí jen zřídkavě. Syrové kaštany mají totiž nepříjemnou hořkou chuť, psi jich tedy obvykle nesní tolik najednou. Kromě otravy pak velké kaštany mohou při polknutí uvíznout v hrdle, což je další problém.
Aby je pes vůbec nevzal do pusy, při venčení v oblasti s duby nebo kaštany mu dejte míček nebo jinou oblíbenou hračku, která odvede jeho pozornost jinam.
Jaké jsou příznaky otravou kaštany a žaludy?
- Nevolnost, žaludeční bolesti
- Zvracení
- Průjem
- Nadměrné slinění
- Zvýšená žízeň
- Nechuť do jídla
- Neklidné chování
- Třas
Co ovlivňuje průběh otravy?
Projevy a jejich závažnost se u jedinců mohou značně lišit. Na průběh mají vliv hlavně tyto faktory:
- velikost psa
- stáří psa
- kolik toho pes před otravou snědl
- kdy pes naposledy jedl
- jak moc pes plod rozkousal
- celkový zdravotní stav psa
5. Sametka podzimní
Nepříjemný parazit je kromě klíšťat a blech dalším velkým postrachem všech pejskařů. Na chlupáče i na jejich páníčky se obvykle nalepí ve vlhkých travnatých porostech. Následně začne způsobovat nepříjemné svědění (u lidí zvané také trombikulóza), a to nejčastěji v místech, kde je kůže tenká: v meziprstí, okolo očí a uší, na čumáku, na břiše nebo u slabin.
Její přítomnost poznáte podle těchto příznaků:
- Drbání, olizování a okusování postižených míst
- Oranžové tečky koncentrované v místě svědění (nemusí být viditelné volným okem)
- Zarudlé skvrny
- Infekce, zánět (v případě, že si pes napadené místo rozškrábe)
Díky podobným projevům je snadné splést si napadení parazitem se psí alergií. Je těžké určit příčinu jako laik, proto v případě jejich výskytu neodkládejte veterinární vyšetření – obzvlášť u pejsků s oslabenou imunitou.
Léčba obvykle probíhá zmírněním symptomů protisvědivými mastičkami a odstraněním larev, obvykle vatovým tamponem navlhčeným antiparazitním přípravkem.
V rámci prevence můžete využít antiparazitika nebo repelenty, jejich efektivita ale nemusí být vždy stoprocentní. Také se můžete zkusit vyhýbat oblastem s vysokým nekoseným trávníkem, nebo po procházce v rizikové oblasti pořádně zkontrolovat kůži a případně psa vykoupat.
Věděli jste, že?
Kromě otravné sametky na podzim pořád může hrozit i napadení klíštětem. Podle projektu kanadské veterinární asociace Tick Talk jsou klíšťata schopna přežít, dokonce až dokud teplota neklesne pod 4 stupně.
Taková sametka naproti tomu přežije jen do teploty 15 stupňů.
Taková sametka naproti tomu přežije jen do teploty 15 stupňů.
Na podzimní procházce se můžete kromě jiného setkat i se šípky, ty psům naštěstí neškodí. A co víc, psi si s vámi mohou užít ochutnávku typické podzimní dýně. Je pro ně nejen bezpečná, ale i hodně výživná: obsahuje vlákninu, vitamíny i minerály, a navíc pejskům obvykle hodně chutná.
Venčení v dešti: Jak si přizpůsobit režim?
Každodenní pohyb je zásadní pro udržování zdravé životosprávy všech psů, ať už jde o hyperaktivní border kolie, nebo malá a klidná plemena. Jak to ale s fyzickou aktivitou udělat na podzim, když ubývá nejen teplota, ale také denní světlo a sluníčko?
Někteří psi jsou na změny v počasí a rutině citlivější než jiní. Většině psů nejspíš procházka v dešti vadit nebude, spíš naopak: budou se chtít vyválet v kaluži a vydovádět se, jako kdykoliv jindy. Mimochodem, i takové nevinné pití z kaluže může mít svá rizika.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Většina psů z kaluže pije a nic se jim nestane, z toho se vám ale jeden napije a bude mít zažívací problémy. Obecně bych to určitě nedoporučila a může to být nebezpečné. Je zde riziko přenosu parazitóz nebo jiných infekcí. V případě, že je pes tzv. požírač a kaluže nevynechá, tak doporučuji alespoň pravidelně odčervovat.
Na druhou stranu mnoho psů má strach nebo nechuť vyjít za deště ven. Podle průzkumu ManyPets to může být i více než polovina. Když kvůli tomu pes začne odmítat vykonávat potřebu venku, máte zaděláno na problém. Jak sobě i psům podzimní venčení ulehčit, aby proběhlo, pokud možno bez problémů?
Proč se psi bojí deště?
Největší potíže mohou mít s deštěm malá, krátkosrstá plemena – právě kvůli tomu, že nemají příliš silnou izolaci vůči vrtkavému počasí. Není to ale pravidlo.
Pokud je to případ právě vašeho chlupáče, snažte se hledat kompromisy. Zvládá pejsek vyjít ven, ale z obvyklého venčení je ve stresu? Klidně místo jedné dlouhé procházky běžte na více krátkých. A také ho třeba odměňujte za dobré zvládání situace.
- Vyhýbejte se přírodním stezkám, kde se tvoří bláto. Změnit trasu a snížit vystavení vlhkosti je jednou z možností, jak pejskovi usnadnit pobyt v dešti.
- Po návratu z procházky psa osušte. Zaměřte se na tlapky – při nevhodném usušení se mohou kvůli zvýšené vlhkosti v meziprstí množit kvasinky.
- Nenásilně psa adaptujte na procházky v dešti. Pokud se pes opravdu bojí a ani s ním nehnete, naučte ho vyprazdňovat se v nouzových situacích uvnitř. Nebo venčení přesuňte na čas, kdy bude počasí klidnější.
- Změna času procházky. Tím, že každým dnem je méně světla, se může hodit postupně měnit čas ranních a večerních procházek, pokud tedy nemáte rádi procházky za tmy.
- Udržte psa v teple. Nepředvídatelné a prudké změny teplot na podzim mohou způsobit, že pejskům nestihne narůst zimní srst, než začnou mrazy. Pokud většinu času tráví na zahradě, vytvořte jim tam zateplené místečko, kam se mohou schovat.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
V rámci sychravého počasí dochází ke snadnějšímu přenosu infekčních onemocnění. Nejznámější je asi psincový kašel (neplést se psinkou ⚠️). Psincový kašel je způsobený kombinovanou virovou a bakteriální infekcí. V rámci běžného vakcinačního schematu jsou psi očkování na parainfluenzu, tedy na virus, který se na rozvoji psincového kašle podílí. Ochrana ale není stoprocentní a v případě, že pes chodí do společnosti jiných psů, se doporučuje aplikovat ještě speciální vakcínu do nosu pro podporu slizniční imunity.
Psincový kašel se projevuje silným vlhkým kašlem a průběh je individuální dle imunitního stavu jedince. Někteří překonají infekci sami, někteří potřebují dostat dokonce antibiotika. Některým pomůže jitrocelový sirup – při výběru je potřeba si dát pozor, aby neobsahoval xylitol, sladidlo silně jedovaté pro psy.
Základní vybavení pro deštivé dny
Kromě toho, aby byl v pohodlí pejsek je zásadní, abyste byli dobře vybavení i vy. Než začnete řešit, čím proti podzimním nástrahám obrnit pejska, pořiďte si pořádnou nepromokavou obuv do deště a oblečení nebo doplňky s reflexními prvky do tmy. A co pořídit svému chlupáči?
- Pláštěnka pro psy nebo nepromokavý obleček. Nejenže psům zmírní diskomfort z padajících kapek, ale navíc vám ulehčí péči a úklid po procházce. Nejvíce se hodí pro plemena s krátkou, málo hustou srstí, která rychleji promokne.
- Nepromokavé botičky. Je-li pejsek po zranění nebo má citlivé tlapky, můžete zvážit i nepromokavou obuv. Nejlépe s protiskluzovou gumovou podrážkou.
- Rychleschnoucí ručníky. Využijete je jak po koupání, tak po deštivém dni. Ideální jsou ty vyrobené z mikrovlákna. Supersavé ručníky tohoto typu často najdete i pod pojmem zázračný ručník.
- Župan z mikrovlákna. Po procházce v dešti je zásadní pejska rychle usušit, někdy ale obyčejný ručník nestačí. Komplexnější pomůcku ocení hlavně páníčci velkých, huňatých plemen, která nasakují vodu jako mycí houba. Pořídit je můžete i s mycími rukavicemi ze stejného materiálu, nebo jen tak samotné.
- Nástroje na aktivity vevnitř. Pokud si pejsek nebude moct hrát a objevovat venku, hodí se mít doma zálohu do nepohody. Ať už jde o čmuchací koberečky, domácí překážkovou dráhu nebo interaktivní hlavolamy.
- Voděodolné vodítko. Není úplnou nutností, ale může se hodit, pokud v dešti a ve vodě pejsek tráví hodně času.
- Reflexní prvky. V rámci bezpečnosti pořiďte sobě i pejskovi doplňky s reflexními prvky. Řidiči aut vás uvidí lépe, a vy dřív spatříte pejska, když ho venku necháte běhat na volno. Může jít např. o reflexní obojek nebo obleček.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Jsou plemena, které je opravdu nutné vybavit už na podzim oblečkem – například chrti, nebo malí, či hubenější pejsci. Záleží také na tom, v jakém prostředí pes žije. Pes s pořádnou srstí zvyklý žít na zahradě určitě vydrží více než pudlík z bytu.
V rámci podzimu může také docházet ke zhoršení stavu pacientů s chronickými bolestmi kloubů a pohybového aparátu – rozhodně je vhodné takového psa ochránit před chladem a vlhkostí oblečkem.
Venčení v dešti má sice něco do sebe, i při něm je ale vhodné použít pro psa pláštěnku, abychom ochránili velké svalové skupiny před prochladnutím.
Nezapomeňte i na krásy podzimu
I když to může znít, že je pro psy podzim krušným obdobím, které je nutno přetrpět, není to úplně pravda. Jejich rutina je konečně o něco stabilnější než v létě, a díky nižším teplotám se nemusíte bát dehydratace a přehřátí.
Nic se nemá přehánět, a tak to ani nepřehánějte s obavami z podzimních hrůz. Teď, když už jste informováni o možných rizicích, na ně berte rozumný ohled, vybavte se do deště a jste připraveni na podzim jako z pohádky!
