Přibližně šest měsíců po narození našeho miminka se začínají klubat zoubky. Je velmi důležité se o zuby správně starat a postupně to naučit i děti. Sice mléčné zuby po šesti letech začnou vypadávat, ale je nutné, aby v té době už děti věděly, jak si zuby čistit a braly to jako přirozenou součást dne. Navíc se vyskytují i případy – a není jich málo – kdy mléčné zuby vydrží desítky let. Kromě toho určitě neexistuje člověk, který by rád chodil k zubaři s bolavými zuby, nechával si je vrtat a dávat plomby. To jsou tedy dost přesvědčivé důvody, proč se o zuby zajímat od prvního prořezaného řezáku.
 
K zubaři vezměte dítě hned v jeho půl roce a nezanedbávejte pravidelné půlroční kontroly. Zubaře si vyberte pečlivě, aby byl citlivý, věděl, jak pracovat s dětmi a vše jim vysvětlil. Tak dosáhnete toho, že návštěvy u zubaře nebudou spojeny se strachem a pláčem a dítě k němu bude chodit rádo. A když bude už od miminka zvyklé otevírat pusinku a nechávat si ji kontrolovat, budou další kontroly bez problémů.
 
 
Nechte si od svého zubaře ukázat, jak správně dítěti čistit zuby, jaký kartáček a pastu používat. Každý doktor má trochu jiné postupy, ale v něčem se shodnou všichni. Nejdůležitější je večerní čištění, protože když usneme, přestávají se tvořit sliny, které nám vnitřek pusy čistí. Kvůli tomu je potřeba, abychom my i děti šli do postele s čistými zuby. Po večerním čištění už nedávejte dítěti žádné umělé mléko, kaše a žádné jídlo ani pití kromě čisté vody. Výjimkou je mateřské mléko, které nevadí ani po čištění.
 
Naopak věcí, na kterou se názory různí, je používání zubní pasty. Někteří zubaři si stojí za tím, že je potřeba trochu pasty používat už od začátku, někteří tvrdí, že jde pouze o lepší pocit a zuby se dají bez problému vyčistit i bez ní. Kompromisem může být používání citlivějších past bez fluoru a snažit se, aby ji děti spolkly co nejméně. Dobrou metodou je čistit si zuby zároveň s dítětem, aby vidělo, že pasta se má vyplivnout – protože děti rády napodobují dospělé, začnou to dělat taky. Navíc plivání je zábavnější. :)
 
 
Další otázkou je, kdy děti nechat, aby se o zuby staraly úplně samy. Nejlepším řešením je nechat je, aby si zuby samy čistili ráno, kdy nevadí, že nejsou vyčištěné úplně dokonale a večer na to dohlédnout. Až uvidíte, že to dítě zvládá samo, můžete mu přenechat starost o ústní hygienu kompletně a jen se ujistit, že si je dvakrát denně opravdu vyčistilo.
 
A co s vypadlými zuby? U nás žádnou zakořeněnou zubní tradici nemáme, ale asi všichni známe z pohádek zubní vílu. Tak se pojďme podívat, co s vypadlými zuby dělají ve světě.
 
  • Již zmíněná zoubková víla je oblíbená v anglicky mluvících zemích. Děti dají večer zoubek pod polštář a víla ho v noci vymění za minci nebo malý dárek.
 
  • V Itálii a ve Francii zoubkovou vílu nahradila malá myška, která si kupuje dětské zoubky za peníze.
 
  • V Turecku, Řecku, Mexiku a na Kypru děti hází vypadlý zoubek na střechu domu a u toho si něco přejí.
 
  • V Indii, Koree, Nepálu, Japonsku, Číně, ve Vietnamu nebo na Filipínách to ještě upřesnili – z dolní čelisti se zoubky hází na střechu a z horní pod podlahu. To proto, aby nový zub rostl rovně správným směrem. U házení si děti mají přát, aby jim dorostl nový zoubek, jako myším, kterým dorůstají celý život. 
 
  • Na Srí Lance děti hází zuby veverce, která by ho měla vyměnit za nový.
 
  • V Pákistánu se zuby zahrabou pod zem, což by mělo dětem zajistit nového sourozence.
 
  • V Indii je děti zabalí do látky a nabídnou Slunci.
 

Tak jakou tradici si vyberete vy? :)