Čím dříve, tím lépe
Dnešní svět se vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí dopředu. Postupy, které byly ještě nedávno naprosto nepřípustné, se dnes ukazují jako velice efektivní. To platí i pro učení cizích jazyků. Podle Maydich mezi rodiči stále existuje názor, že dítě, které neumí ještě ani mateřštinu nemá cenu učit cizí jazyk. A to je špatně. Rodiče si neuvědomují, že dítě je nejvnímavější v raném věku, kdy zkoumá a poznává svět. Proto je s nimi dobré pracovat už od malička.
I anglická ukolébavka má smysl
Rozhodně nepřistupujte k cizímu jazyku jako k povinnosti. Ale po malých krůčcích. Začněte například pouštěním anglických ukolébavek ležícímu miminku, kterému se tak v mozku vytváří prostor pro budoucí slovní zásobu. Občas přidejte nějakou jednoduchou říkanku a v batolecím věku už třeba i krátká videa. „Prostě nikdy není brzy,“ říká Maydich, která se výuce jazyků věnuje už 15 let. Podle jejich zkušeností je už rok a půl staré dítě schopné komunikovat s lektorem, kterého ale nevnímá jako lektora, ale jako další poznávání okolního světa. „Největší úspěchy zaznamenáváme právě s dětmi, které k nám do školy rodiče dovedli už ve velice brzkém věku cca rok a půl,“ doplnila.
Dvě mateřštiny? Proč ne?!
Do šesti až sedmi let děti jazyk prakticky vůbec nerozlišují. Bilingvní dítě začne větu v jednom jazyce a končí v druhé – to není vůbec špatně. Až okolo šestého roku začne samo přepínat podle toho, s kým mluví. Existují názory, že pokud s výukou cizího jazyk začneme brzy, omezíme tím slovní zásobu jeho mateřštiny. „S tímto názorem se často potkávám a snažím se ho vysvětlit takto. Malé děti přijímají vědomosti jako houba. Návyky obdržené v raném věku se projeví až v pozdějším období. Možná se ze začátku může zdát, že mají s češtinou problémy, tak na konci k nám rodiče chodí s tím, že jejich děti se nejednou plynule rozmluvili jak anglicky, tak česky – mají dvě mateřštiny a to je skvělé,“ řekla Maydich, ředitelka jazykové školy Keytone.