Období vzdoru: Co dělat, když se dítě vzteká?
Jednou z největších rodičovských výzev je zvládnout období dětského vzdoru. Výbuchy emocí, zejména hněvu, mohou být frustrující, vyčerpávající a někdy vyloženě děsivé. Pochopení toho, proč k záchvatům vzteku v tomto období dochází a jak na ně reagovat, je nesmírně důležité jak pro dítě, tak pro rodiče.
V naší příručce vám nabídneme konkrétní strategie, jak se vyrovnat s obdobími vzdoru u různých věkových skupin dětí (2-5 let), abyste jim dokázali lépe porozumět a účinně reagovat na emocionální reakce a potřeby vašeho dítěte. Podíváme se také na to, co dělat poté, co záchvat vzteku skončí, jak pomoci dítěti se uklidnit.
Jaké je období vzdoru u dětí a co je příčinou záchvatů vzteku?
Období vzdoru se vyznačuje výbuchy intenzivních emocí, pláčem, křikem, házením na zem a dalšími projevy frustrace. Tyto záchvaty vzteku jsou zvláště časté u malých dětí, protože se nacházejí ve vývojovém stadiu, kdy se teprve učí ovládat své pocity a sdělovat své potřeby. 💬
Ačkoli vás mohou jednoduše vyděsit, záchvaty vzteku jsou normální součástí emocionálního vývoje dítěte. Dochází k nim proto, že děti ve věku od 2 do 5 let si stále ještě rozvíjejí seberegulační dovednosti, a proto mají problém vyjádřit své pocity přijatelným způsobem.
Záchvaty obvykle začínají ve věku 18 měsíců a vrcholí mezi 2. a 3. rokem života. Období, kdy se začínají objevovat, se také nazývá „období vzdoru“.
Záchvaty vzteku v číslech
Výzkumy ukázaly, že záchvaty vzteku se projevují u
- 87 % dětí ve věku 1,5 až 2 roky,
- 91 % dětí ve věku 2,5 až 3 roky,
- 59 % dětí ve věku 3,5 až 4 roky.
Alespoň jednou denně má záchvat vzteku 20 % dvouletých dětí, 18 % tříletých dětí a 10 % čtyřletých dětí.
Nejčastějšími spouštěči záchvatů vzteku jsou:
- Frustrace: Děti jsou snadno frustrované, když nemohou dostat to, co chtějí, nebo když narazí na překážky.
- Hlad: Nízká hladina cukru v krvi vede k podrážděnosti a zvýšenému sklonu k záchvatům vzteku.
- Únava: Když jsou děti unavené, hůře zvládají výše zmíněnou frustraci a zklamání.
- Nedostatek pocitu kontroly: Děti chtějí mít kontrolu nad svým prostředím a okolím. Když je jim to odepřeno, může dojít k záchvatům vzteku.
- Touha po pozornosti: Nadměrné projevy vzteku jsou jedním ze způsobů, jak se děti snaží získat pozornost rodičů nebo pečovatelů.
Podle americké klinické psycholožky Becky Kennedyové se děti v prvních letech života učí přizpůsobovat své chování tak, aby měly bezpečný vztah s rodiči.
Pokud budete reagovat určitým způsobem, dítě zjistí, že některé jeho emoce mohou váš vztah ohrozit. Snaží se je proto potlačit, většinou prostřednictvím studu nebo pocitu viny. Když například rodiče dceři říkají, aby „nebyla tak přecitlivělá“, naučí se, že její pocity jsou „špatné“, a začne lidi od sebe odstrkovat.
Opačný typ vašich reakcí naučí dítě, že jeho pocity jsou skutečné, oprávněné a je bezpečné je v blízkých vztazích vyjadřovat. Tímto způsobem si postupně vybuduje schopnost ovládat své emoce a později v životě si díky tomu vypěstuje sebedůvěru a přijetí druhých namísto obranných mechanismů, jako je stud a nenávist k sobě samému.
Záchvaty vzteku podle věku: Proč k nim dochází a jak je řešit?
Období vzdoru je normální součástí vývoje dítěte, ale ne ve všech fázích života má stejné projevy. Například fáze vzdoru u dvouletých dětí není stejná jako záchvaty vzteku u pětiletých dětí. Každá věková skupina má své vlastní problémy a důvody, proč k emočním výbuchům dochází. Níže tedy vysvětlíme, jaké jsou projevy u různě starých dětí a jak se s nimi vypořádat.
Období vzdoru ve 2 letech
Proč k tomu dochází: Omezené komunikační schopnosti, frustrace ze zažívání nových jevů a pocitů, touha po větší nezávislosti.
Projevy: Křik, pláč, bití a mlácení pěstmi, házení sebou na zem.
Jak tomu předcházet? 💫
- Vytvořte si rutinu: Vytvoření rutiny a pravidelnost v jídle, spánku a dalších činnostech poskytuje dětem pocit bezpečí a předvídatelnosti. Tím se snižuje stres a děti si snáze zvykají na denní režim. 🗓️
- Dejte jim na výběr: Místo otevřených otázek a striktních příkazů je dobré nabídnout výběr ze dvou možností (obě považujete za přijatelné). Například: „Chceš modré, nebo červené tričko?“ případně „Chceš sušenky, nebo jogurt?“.
- Sledujte známky únavy a hladu: Děti v tomto věku jsou rychle podrážděné, když jsou unavené nebo hladové. Včasné rozpoznání a uspokojení jejich základních potřeb může zabránit jejich eskalaci v amoku.
Jak reagovat? 🌪️
- Zachovejte klid: Buďte pro děti stabilní a pevnou kotvou v bouři emocí (nejnáročnější část pro všechny rodiče, ale opravdu funguje). 💆🏻♀️
- Respektujte pocity dítěte: „Vím, že jsi naštvaný, že si nemůžeš dát další sušenku, ale tvé bříško mi řeklo, že mu příliš mnoho cukru škodí. Slyšíš to?“ Projevení pochopení pro emoce vašeho malého dítěte způsobem přiměřeným jeho věku může pomoci snížit intenzitu záchvatu vzteku.
- Použijte rozptýlení: Navrhněte novou činnost nebo si něco zazpívejte, abyste odvedli pozornost.
Co dělat po záchvatu vzteku? ☀️
- Projevte mu lásku: Obejměte ho a řekněte mu: „Jsem tu pro tebe.“
- Naučte se společně jednoduché techniky, jak se uklidnit: V tomto věku dobře poslouží měkká antistresová hračka, která se dítěti vejde do dlaně.
- Pomozte mu vyjádřit se: Povzbuzujte dítě, aby slovně vyjadřovalo své pocity, což může zlepšit jeho schopnost verbální komunikace a snížit frustraci. Zeptejte se ho například: „Můžeš mi popsat, co tě rozesmutnilo/rozzlobilo?“.
Období vzdoru ve 3 letech
- Proč k tomu dochází: Slovní zásoba je širší, ale vyjadřování emocí je stále obtížné. Touha po kontrole a nezávislosti se neustále zvyšuje.
- Projevy: Podobné jako u dvouletého dítěte, mohou ale zahrnovat intenzivnější křik, bití a dusot.
Jak tomu předcházet? 💫
- Stanovte si jasná pravidla a vysvětlete jejich důsledky: Definujte několik jednoduchých pravidel chování a popište, co se stane, když dítě tato pravidla poruší. „Pokud dnes budeme odcházet z hřiště se scénou, zítra už tam nepůjdeme.“ Vždycky se snažte, abyste se na hřiště vrátili, ale buďte důslední. Pokud dítě dělá při odchodu z hřiště drama a je si vědomé následků, další den návštěvu vynechejte a připomeňte mu, proč tam nepůjdete.
- Vyhněte se náhlým změnám: Dejte dítěti včas a předem vědět, kdy se něco změní nebo kdy je čas ukončit nějakou činnost (např. hru), aby se mohlo přizpůsobit. Například: „Za 5 minut odcházíme z hřiště“ nebo „Ještě se 3x sklouzni po skluzavce a půjdeme domů“.
- Pomozte jim definovat jejich pocity: Přistupujte k dítěti citlivě, povzbuzujte ho, aby nahlas popsalo své emoce, a pokládejte mu otázky typu: „Jak se právě cítíš? Máš smutný výraz ve tváři, napadá tě, jak bychom ho mohli nahradit úsměvem?“.
Jak reagovat? 🌪️
- Zachovejte klid: Je důležité být co nejklidnější a přistupovat k dítěti bez viditelného hněvu ve tváři nebo v očích, aby vědělo, že mu chcete především pomoci.
- Vyvarujte se zvyšování hlasu: Nesoutěžte s dítětem o to, kdo bude křičet hlasitěji. To probíhající záchvat vzteku jen zhorší. 🗣️
- Nabídněte podporu: Zkuste dítě držet za ruku nebo ho obejmout, abyste mu dodali pocit bezpečí.
- Vytvořte místo, kde se může uklidnit: Pokud máte pocit, že dítě potřebuje chvíli o samotě na přemýšlení, vyčleňte mu samostatné a oddělené místo, kde se může uklidnit (např. židličku v rohu), a řekněte: „Až se uklidníš, vrať se k mamince, abychom si mohli hezky popovídat.“ Neprezentujte to jako trest – dítě byste v této situaci rozhodně neměli trestat, protože to může hněv a jeho frustraci jen zhoršit.
Co dělat po záchvatu? ☀️
- Usilujte o to, aby dítě projevilo svoje pocity: Pomozte dítěti pochopit a pojmenovat aktuální náladu. „Jsi rozzlobený, smutný, zraněný?“.
- Naučte ho ovládat své emoce: Pokuste se dítě naučit strategiím, jak své pocity ovládat. Můžete to zkusit pomocí filmu V hlavě. Nebo vyzkoušejte tento přístup: „Vidím, že se zlobíš. Je v pořádku, že se tak cítíš. Já se někdy také zlobím. Ale představ si, že tvoje maminka křičí a hází sebou na zem. To by tě rozesmutnilo, že? Víš, co dělám, když se naštvu? Desetkrát se zhluboka nadechnu – nechceš to taky zkusit?”.
- Pochvalte ho: Když se dítě uklidní, pochvalte ho. Buďte však opatrní ⚠️, pouze slovy, nikdy ne sladkostmi nebo podobnými odměnami, protože by to mohlo být v budoucnu kontraproduktivní.
Období vzdoru ve 4 letech
- Proč k tomu dochází: Rostoucí frustrace z pravidel a touha dělat si věci po svém. Děti zkoušejí hranice a snaží se upoutat pozornost.
- Projevy: Přesouvají se do verbální roviny. To s větší pravděpodobností vyústí v křik, hádky nebo urážky.
Jak tomu předcházet? 💫
- Raději říkejte „já“: Místo obviňování nebo kritizování používejte výroky typu „Jsem smutná, když házíš hračkami, protože se bojím, že tím někomu ublížíš.“. Je však důležité dávat pozor, aby vyjadřování vlastních pocitů nesklouzlo k vyvolávání výčitek u dětí, což může negativně ovlivnit jejich emoce nejen v dětství, ale i v dospělosti.
- Hledejte řešení společně: Vymýšlejte s dítětem řešení problémů, se kterými se často setkáváte. Pokud například nechce jít spát, nenuťte ho. Udělejte z usínání zajímavou činnost – nechte dítě, ať si samo vybere ukolébavku nebo pohádku na dobrou noc či plyšovou hračku do postele.
- Ukažte mu metody, jak se uklidnit: Naučte děti jednoduché techniky, jako je počítání nádechů nebo říkanky, které jim mohou pomoci uklidnit se ve stresových situacích.
Jak reagovat? 🌪️
- Vyhraďte si bezpečný prostor: Vytvořte si doma „uklidňující koutek“ s antistresovými pomůckami (knihy, plyšová zvířátka).
- Připomeňte jim uklidňující techniky, které jste se společně naučili: Počítání a hluboké dýchání, říkanky... cokoli, co jim v minulosti pomohlo.
- Udělejte si přestávku: Krátká pauza, kterou dítě stráví v naprostém tichu, může být v tomto věku velmi užitečná.
Co dělat po záchvatu? ☀️
- Projevte lásku objetím: Když záchvat vzteku skončí, objetí a milá slova pomohou dítěti cítit se bezpečněji a milovaněji.
- Neignorujte, co se stalo, ale mluvte o tom: Když si s dítětem promluvíte o příčinách vzteku, naučíte ho lépe porozumět vlastním pocitům a vyjádřit je přijatelným způsobem. Vhodný je autoritativní styl výchovy, který se zaměřuje pouze na vzájemné naslouchání a porozumění.
- Hrajte kooperativní hry, při nichž si vyměníte role: Hry, při nichž dítě může převzít roli rodiče, jsou zábavné a účinné. Ujistěte se, že mu kromě momentů, kdy se chová nestandardně, ukážete i pozitiva, abyste mu ukázali celkový obraz toho, jak jeho chování vypadá očima rodičů a ostatních lidí (protože děti si to obvykle neuvědomují).
Období vzdoru v 5 letech
- Proč k tomu dochází: Zvýšená sociální interakce v tomto věku často vede ke konfliktům s vrstevníky, protože děti se stále učí, jak se vyrovnat s emocemi a přáními ostatních lidí. Zvládání nových a složitějších pocitů, jako je žárlivost a zklamání, může být také náročné a vést k záchvatům vzteku.
- Projevy: Četnost projevů je nižší, ale intenzivnější, častěji se objevuje křik, jekot a bouchání dveřmi.
Jak tomu předcházet? 💫
- Otevřená komunikace: Povzbuzujte je, aby své pocity vyjádřily slovy dříve, než se vystupňují.
- Sociální dovednosti: Rozvíjejte empatii i respekt k emočnímu prožívání druhých. Naučte je rozpoznávat pocity kamarádů a reagovat na ně. Pokud například vidí, že je jejich kamarád smutný, povzbuďte je, aby se šly zeptat, co se děje, nebo nabídly pomoc.
Jak reagovat? 🌪️
- Počítejte společně do deseti: To pomůže dítěti znovu se soustředit na jiné věci a poskytne mu to chvilku, na vzpamatování se.
- Využijte koutek na uklidnění: Mít speciální místo, kam se vaše dítě může jít uklidnit, může být velmi užitečné i v tomto věku. Například útulný koutek s polštáři a oblíbenými plyšovými hračkami je dobrým místem, kam se dítě může uchýlit, dokud se nebude cítit lépe.
- Buďte mu nablízku: Buďte mu nablízku, abyste mu poskytli podporu a uklidnění. Nezavírejte ho samotné v místnosti. Dítěti tak dáte najevo, že jste tu pro něj, i když se nechová nejlépe.
- Připomeňte mu váš předchozí rozhovor: „Pamatuješ si na naši malou dohodu? Co jsi slíbil mamince a co slíbila maminka tobě?“ Vraťte se k tomu, co jste si řekli. To ho může přimět, aby se na chvíli zastavilo a zamyslelo se nad tím. 🙂
Co dělat po záchvatu vzteku? ☀️
- Naučte ho přijmout situaci: Dejte mu příklad ze života: „Maminka opravdu chtěla pracovat v tom obchodě, ale tu práci dostal někdo jiný, takže si maminka musela najít něco jiného.“
- Dejte mu najevo, že ho chápete: Je důležité dát dítěti najevo, že chápete jeho pocity. Řekněte mu, že je v pořádku, když je smutné nebo naštvané, ale že existuje lepší způsob, jak své emoce vyjádřit.
- Diskutujte o pozitivních způsobech, jak se vypořádat s frustrací: Naučte je strategiím, jako je hluboké dýchání, počítání do deseti, mluvení o pocitech a požádání si o pomoc.
Tip Hlídačky.cz
Vždy s dětmi mluvte tváří v tvář (tj. v úrovni očí dítěte), místo abyste se na ně dívali shora. To jim pomůže uklidnit se a cítit se „méně ohroženě“. Jak se říká v moderní psychoterapii: „Nejlepší komunikaci a spojení s dítětem máme tehdy, když máme oční kontakt.“ V tomto případě je třeba se na dítě dívat z očí do očí.
Kdy vyhledat pomoc?
I když je období vzdoru ve většině případů přirozenou součástí vývoje dítěte, jsou chvíle, kdy je potřeba vyhledat pomoc. Zde je několik příznaků, na které je třeba si dát pozor:
- Výbuchy hněvu se objevují často a intenzivně.
- Jedním z hlavních projevů je neobvyklá a nadměrná agrese.
- Záchvaty hněvu trvají nepřiměřeně dlouho nebo jsou doprovázeny dalšími příznaky opožděného vývoje či poruch chování.
- Záchvaty vzteku představují bezpečnostní riziko pro dítě i ostatní (bití, kousání nebo jiné destruktivní chování).
- Dítě se nedokáže samo uklidnit nebo mu trvá příliš dlouho, než se uklidní.
- Boj s nimi způsobuje dítěti i jeho okolí nadměrný stres, frustraci, pocity bezmoci a vyhoření na mateřské dovolené.
Na závěr si pamatujte – pokud se s těmito problémy potýkáte, je normální vyhledat pomoc a není na tom nic špatného, není se za co stydět. To vše je součástí dospívání a většina dětí i rodičů tímto obdobím úspěšně prochází, stejně jako jinými vývojovými milníky.
Nebojte, je to jenom fáze, přejde to nebo se s tím naučíte pracovat. Do té doby se obrňte trpělivostí a láskou ke svým malým nezbedníkům! ♥️
