InspiraceHlídání mazlíčkůAlergie u psa

Alergie u psa: Příznaky, spouštěče a léčba

  3. prosinec 2024,    11 min. čtení,
Stejně jako lidé, i psi mohou trpět alergiemi. Mnoho milovníků chlupáčů je překvapených, u kolika psů se alergie v průběhu života rozvine. Její projevy se ale podobají spoustě dalších diagnóz. Naučit se včas rozpoznat příznaky alergií u vašeho čtyřnohého přítele je klíčem k jeho zdraví a duševní pohodě.

Alergie u psa

Stejně jako u dětí, i u psů označuje alergie přecitlivělost organismu na neškodné látky – alergeny. Když se takto citlivý jedinec vystaví alergenu, dojde k reakci imunitního systému. Ta se může projevit téměř nenápadně, ale také může pejskovi ohrozit život. 

Alergie se obvykle projeví po 6 měsících života, nejpozději však v 1 roce až 3 letech. Spustit ji může celá řada environmentálních faktorů, od pylu až po cigaretový kouř. Ačkoliv se jejich příznaky mohou překrývat, různé spouštěče ústí i v některé specifické symptomy a vyžadují specifické metody léčby.
Věděli jste, že...?
Alergií trpí více psů, než byste možná čekali. Podle některých odhadů se až každý pátý pes za život utká s alergií.

Spouštěče alergií

Možné spouštěče lze rozčlenit podle toho, jakým způsobem se alergen dostane do styku s tělem. Může jít tedy o:

Inhalační alergeny

Působí následkem vdechnutí. Patří mezi ně třeba plíseň a sezónní alergeny. Typicky se projeví potížemi ORL (ušní, nosní, krční) nebo dýchacími těžkostmi. 

Kontaktní alergeny

Vyvolávají reakci přímým dotykem kůže. Projevují se podrážděním v místě dotyku. Patří mezi ně alergie na konkrétní látky a materiály (vlna, syntetika, pyrethrin) obsažené v kobercích, oblečcích nebo obojcích. Nejméně alergenním materiálem je bavlna.

Potravinové alergeny

Do těla se dostanou přímou konzumací. Nejčastěji jde o citlivost na konkrétní bílkovinu, například na maso (kuřecí, hovězí, jehněčí), vajíčka nebo mléčné výrobky. Na rozdíl od ostatních alergií se může rozvinout v každém věku a nelze ji léčit imunoterapií. Vyznačuje se trávícími těžkostmi a svěděním kůže. Kromě možných alergií jsou pro pejsky některé potraviny i jedovaté. 

“Potravinové alergeny jsou příčinou pouhých 10% všech psích alergií," uvádí veterinářka Susan Wynn pro portál WebMD. 
Některé alergie u psů mohou být dědičné, říká se jim také atopie (př. atopická dermatitida). Projevují se zejména svěděním kůže a často souvisí se sezónními alergiemi. Přidruženým onemocněním je astma a různé nosní či ušní infekce. Pes s atopií může trpět více než jednou alergií. 
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Obecně se dá říci, že rozlišujeme:

  • FAD (Flea Allergy Dermatitis) = alergie na bleší kousnutí
  • AD = atopická dermatitida
  • FA = food allergy = potravinová alergie
Nejčastější jsou první dvě. Potravinová alergie je proti nim méně častá. S jistotou ji lze potvrdit pouze eliminační dietou. Pes může mít alergii na více potravin, nejčastěji na hovězí protein, kuřecí protein a mléčný protein, ale také třeba hrách. Poměrně často se setkáváme i s atopickou dermatitidou kombinovanou s potravinovou alergií.

Příznaky alergií

U každého psa alergická reakce vypadá jinak. Zároveň se může v průběhu času projevovat jinak i u konkrétního jedince. Měli byste vědět, že s každou další reakcí se totiž projevy progresivně zhoršují. Co se poprvé projevilo jako malý svědící flíček, může po pár měsících až letech bez léčení skončit jako celotělové podráždění, které pejskovi nedovolí v klidu spát a jíst. 
Navzdory individuálním odlišnostem nejspíš bude každá psí alergie zahrnovat minimálně jednu z následujících skupin příznaků:

  • Kožní potíže: Z viditelných problémů je to kopřivka, podrážděná kůže, červené skvrny. Doprovází je svědění a nutkavá snaha škrábat nebo olizovat si tělo. Nejčastěji je zapříčiňují blechy, potravinové alergeny a atopické alergeny. Jde ale o příznak charakteristický pro všechny typy alergií. Může se vyskytnout na jednom místě, ale také po celém těle.
Podle Amerického klubu chovatelů všechny kožní alergie nesou riziko sekundární infekce. Když si pes škrábe, kouše a olizuje kůži, zvyšují se šance bakteriálních a kvasinkových infekcí vyžadujících další léčbu.
  • Zažívací potíže: Řídká stolice, nadýmání a zvracení se pojí hlavně s potravinovými alergiemi.
  • Otok hlavy, uší, čumáku, očních víček. Snad každý už někdy viděl pejska s nosem jako bambule poté, co snědl vosu nebo jiný hmyz. Na pohled zábavná a běžná věc může představovat riziko: přinejmenším velký stres, přinejhorším udušení.
  • Ušní infekce: Časté infekce mohou být znakem alergie. Projevují se svěděním a následným drbáním uší nebo třesením hlavou. Součástí může být výtok, zápach nebo zčervenání vnitřní strany ucha.
  • Dýchací potíže, časté kýchání, rýma, oční výtok: Přímá reakce na inhalační a sezónní alergeny.
⚠️ Hlavní riziko pro alergiky
Stejně jako u lidí, největším strašákem psů alergiků je anafylaktický šok. Jde o nejzávažnější reakci imunitního systému. Proces lze popsat tak, že produkcí protilátek při alergické reakci prudce klesne krevní tlak. U psů je šok poměrně vzácný a může se objevit třeba po bodnutí hmyzem.
Některé symptomy se projevují okamžitě po střetu s alergenem, jiné ale vyvolávají příznaky se zpožděním. Například otok by se měl projevit už od půl hodiny do několika hodin po styku s alergeny, kopřivka se obvykle objeví až za 6 až 24 hodin. Nezapomeňte si poznamenat, kdy se příznaky vyskytly. Veterináři to může pomoci určit přesnější diagnózu, jelikož alergie sdílejí příznaky s mnoho dalšími nemocemi (např. s trombikulózou, způsobenou nepříjemným podzimním parazitem).
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Podobné projevy jako alergie má třeba infestace vnějšími parazity (blechy, svrab, demodex). Kožními změnami se však mohou vyznačovat i některá systémová onemocnění – například onemocnění štítné žlázy, nebo jiná hormonální onemocnění. Je nutné je vyloučit veterinárním vyšetřením.

Pomůckou při diagnostice alergií může být lokalizace kožních problémů a charakter kožních změn. Pouze na základě toho však většinou není možné stanovit přesnou diagnózu.

V létě se taky poměrně často setkáváme s tzv. “hot spoty” na kůži. Nejedná se o alergickou reakci, ale o lokální náhle vzniklý zánět daný zapařením pokožky. Jsou velmi svědivé kvůli často přítomné sekundární infekci. Terapie je většinou lokální – místo je nutné oholit a pravidelně dezinfikovat. Někdy je však nutné použít i léky celkové.

Změny v chování a trénink alergického psa

Alergie u dětí lze rozpoznat mnohem jednodušeji než u psů. Mnoho projevů vychází z pocitu, které vám dítě může popsat. Jelikož vám pes nedokáže otevřeně říci, že jej něco svědí nebo mu je z něčeho nevolno, budete muset bedlivě sledovat změny chování.  

Setkali jste se třeba s tím, že se pes škrábe, ale blechy nemá? Jde o jeden z možných projevů alergie. Typické je také nutkavé olizování a neklidné až neurotické chování. Méně časté, ale možné, jsou také změny chutě k jídlu a změny ve fyzické aktivitě.

Váš přístup k pejskovi bude určovat i jeho stáří a plemeno. Na štěně bude alergie dopadat jinak, než na psího důchodce. Línější krátkosrstý buldoček bude vyžadovat jinou péči, než hravá chundelatá kolie. 
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Obecně budou mít péči o srst náročnější určitě majitelé dlouhosrstých plemen – zejména v případě obtíží. Plemena, která jsou obecně citlivá ke kožním projevům alergií, jsou následující: 

Zvýšená nervozita je nežádoucí i pro váš vztah s pejskem. Přinejlepším byste jej měli předem připravit na zvládání stresu. Jak naučit psa klidnějším reakcím na alergické symptomy?

  • Nepoužívejte averzivní trénink, např. elektrický obojek. Může psa jen víc vystresovat a zhoršit jeho symptomy. Místo toho jej odměňujte za klidné chování.
  • Podpořte psa ve fyzické aktivitě. Škrábání a kousání často vychází i z mentální frustrace a nudy. Pro sezónní alergiky pak vymyslete hry a aktivity, které pejsek může dělat uvnitř. Několik tipů najdete například na stránce Amerického klubu chovatelů.
  • Pokud jde o potravinovou alergii, vyhledejte hypoalergenní pamlsky, které pejskovi budou chutnat.
  • Vyšší poslušnosti mohou pomoci konkrétní povely. Pokyn typu “fuj” se může hodit třeba v případě, kdy se pes snaží honit včelu, na kterou je alergický.

Nejčastější psí alergie – od trávy k hmyzu

Alergie u psů může způsobovat hned několik alergenů. Nejčastěji jde o látky hmyzího, rostlinného nebo zvířecího původu. Běžně se u psů můžete setkat hlavně s citlivostí na inhalační alergeny. Mezi nejčastější alergie patří:

  • Alergie na pyl: Může jít o různé dřeviny, např. cedr, jasan nebo dub, dále také o trávu a plevel (např. ambrózie). Vrcholí na jaře. Kromě alergií u některých rostlin hrozí i otrava.
  • Alergie na plíseň: Narozdíl od sezónních alergií hrozí po celý rok a přetrvává, dokud se nezbavíte alergenu v interiéru. Nemusí jít jen o očividnou černou skvrnu v koupelně: pozor i na nenápadné plísně, třeba ty na oknech.
  • Alergie na blechy: Citlivost na bleší sliny může způsobovat mírné svědění až dermatitidu. Neovladatelným škrábáním se může kůže psa sedrat a zapálit. I když jde “jen” o obyčejné blechy, pokud máte pocit, že váš pes reaguje přehnaně, neuškodí návštěva veterináře.
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Abyste zjistili, zda jsou v srsti přítomné blechy nebo jejich trus, je potřeba ji důkladně zkontrolovat. I v případě, že ani jedno nenajdeme, je vhodné použít přípravek proti blechám. V případě nálezu blech se musí ošetřit všechna zvířata v domácnosti, jinak terapie nebude efektivní.

Blecha se může na psovi vyskytovat na jakémkoliv místě, ale nejčastěji ji naleznete u kořene ocasu na zádi. Zde je také u FAD nejvyšší svědivost. U atopické dermatitidy a u potravní alergie jsou nejčastěji postiženými místy tlapky a meziprstí, axily, třísla a uši. I z alergie na bleší kousnutí se při nesprávné terapii mohou rozvinout ošklivé kožní problémy dané sekundární bakteriální či kvasinkovou infekcí. 
  • Alergie na roztoče: Tito milovníci prachu se hromadí obzvlášť na postelích, v pohovkách i ve psích peleších. Pokud se pejsek pohybuje v ložnici nebo v obývacím pokoji a má hlavně kožní alergické projevy, zvažte, zda není alergický právě na roztoče. Zbavíte se jich hlubokým úklidem.
  • Alergie na léky
  • Alergie na vosy a včely
  • Alergie na čistící prostředky: Ať už jde o prací prostředky nebo různé čistící přípravky, kromě hrozící otravy může být na ně pejsek i alergický.
  • Neobvyklou, ale možnou alergií je také alergie na kočičí nebo psí chlupy.

Diagnostika a testy na alergie

Žádný test na alergie není stoprocentní. Proto vyšetření z velké části spoléhá na celkovou anamnézu, jejíž součástí je vyloučení ostatních možných diagnóz a přesnější určení problematického alergenu. Připravte si proto pro lékaře seznam potenciálních alergenů ve vašem okolí. 

Citlivost na některé alergeny se dále určuje skrze:

🤏🏻 Intradermální kožní testy: U lidí známé jako kožní prick testy. Pes leží na boku, veterinář mu do kůže vpíchne několik různých alergenů a po 20 minutách určí jejich reaktivitu. Nevýhodou je, že je před testy nutné vysadit kortikoidy a antihistaminika (protizápalové léky přinášející okamžitou úlevu od svědění).

🩸 Krevní testy: Veterinář odebere krev a pošle ji na rozbor do laboratoře, výsledky tedy nejsou tak rychlé jako u prick testů. Před těmito testy nemusíte vysazovat zmiňovaná léčiva proti svědění.  

Léčba alergie u psa

Příznaky bez léčby a dalšího styku s alergenem obvykle zmizí do dvou dnů. Mnoho lidí tak dojde k závěru, že pejskovu alergii zvládnou i sami. Identifikovat alergen, na který je pejsek citlivý ale nemusí být tak snadné, jak se zdá. Pokud jej neodhadnete správně a symptomy u psa přetrvávají, opakované vystavení alergenu může být stresující a zhoršuje kvalitu života.
⚠️ Dejte si pozor!
Nedávejte psům lidská antihistaminika. Zdánlivě chytrý nápad může situaci výrazně zhoršit. Daný lék může obsahovat látky nevhodné až škodlivé pro zvířata. 
Projevy atopie nelze vyléčit, pouze zmírnit. Nejlepší obecnou radou pro zklidnění symptomů je samozřejmě vyhýbání se alergenu. To ale nemusí být vždy uskutečnitelné. Co třeba dělat, když pes alergik potřebuje vyvenčit, ale ve vašem okolí právě všechno kvete?

Specifika léčby se budou lišit podle příčin alergií, podle závažnosti reakcí a podle konkrétních symptomů. Mezi možnosti patří: 

💊 Protizápalová léčba
Antihistaminika a kortikosteroidy lze podávat u vážnějších případů a slouží k okamžité úlevě. Existují ve formě tabletek (slouží k dennímu užívání, např. Apoquel) a injekcí (střídmější užívání, lokivetmab). Využívají se zejména v případech, kdy se alergenu je takřka nemožné vyhnout (př. pylové alergie).

🧴 Šampóny pro alergiky
Koupáním mechanicky odstraníte alergeny na povrchu pejskovy srsti. Hypoalergenní přípravky se okamžitě vstřebají skrze kůži a mohou pomoci ke zmírnění svědění a kopřivky. Některé šampony dokáží také zmírnit zápal.  

🍳 Eliminace možných alergenů
U potravinových alergenů se k diagnostice a následné léčbě volí eliminační dieta. Probíhat může například tak, že psa budete krmit pouze jednou bílkovinou po dobu 3 měsíců, a monitorovat jeho symptomy. 

💉 Imunoterapie neboli desenzibilizační terapie
Funguje zejména při citlivosti na inhalační alergeny. Je považována za jednu z nejspolehlivějších forem léčby. Je ale poměrně nákladná a podle portálu Veterinary Partner může její úspěšné dokončení trvat až rok. 
Lékárníci vám namíchají antigenní přípravek obsahující malé množství alergenu v závislosti na alergii, která byla diagnostikovaná. Ten se pak pravidelně podává psovi injekcemi nebo kapkami pod jazyk. Ke zlepšení dojde zhruba u 60 % pacientů. Obvykle platí, čím mladší pes, tím vyšší šance úspěšnosti.
Efektivita imunoterapie
Studie z roku 2023 zkoumala efektivitu imunoterapie ve srovnání s jinými formami léčby. Podle výsledků studie by měla výrazně zlepšovat kvalitu života majitele i psa. Konkrétní závěry jsou následující:
  • Pes byl méně rušen při jídle (nedrbal se) a měl chuť do jídla v normě.
  • Majitel se necítil tak nekomfortně (snížení pachu a dojmu nečistoty psa).
  • Výhodou bylo také snížení výdajů a stresu plus zvýšení pohybové aktivity majitele. 

Prevence psích alergií

Jak říká lidová moudrost, nejlepší léčbou je prevence. Je to ale vůbec u psích alergií možné?
Kateřina Šustková
Veterinární lékařka
Výskyt alergií souvisí s genetickou predispozicí, prostředí, ve kterém zvíře žije, stav kožní bariéry/stav kožního mikrobiomu, aktuální vzplanutí akutního/chronického zánětlivého onemocnění.
U zděděných alergií to budete mít těžké. Proto ideálně už při pořizování psa požadujte od chovatele anamnézu rodičů štěněte. Ať už proto, abyste si vybrali pejska bez alergických predispozicí, nebo abyste věděli, s čím do budoucna počítat. 

S negativními dopady genetické citlivosti na alergeny můžete bojovat tím, že pejska nebudete vystavovat danému alergenu. Pokud je alergický na určité pyly, choďte na procházky po dešti, kdy je koncentrace pylu v ovzduší nejmenší. Naopak se vyhýbejte suchému větrnému počasí.

Pokud se alergenu nedokážete zcela vyhýbat, za pomocí veterináře zvolte léčiva, která nevyhnutné projevy zmírní. V rámci prevence pak určitě:

  • Pečlivě se starejte o pejskovu srst. Ve slepené neupravené srsti se roztoče a další alergeny zachytávají více.
  • Nezanedbávejte důkladný úklid, pro alergiky jde o klíčový bod zlepšení symptomů. Často vysávejte a utírejte povrchy, na kterých se hromadí prach. Týdenně uklízejte pelíšek či jiný prostor, kde pes spí.
  • Pravidelně kontrolujte, zda pes nemá blechy. Využijte antiparazitika a preventivní přípravky proti blechám, např. speciální obojky nebo pipety.
  • Zvolte přírodní čistící prostředky (např. z bílého octa) místo silně parfémovaných chemických přípravků.
  • Upřednostněte bavlnu při vybírání pelíšku nebo oblečku pro psa.
  • Po procházce pejska utřete hypoalergenním hadříkem, abyste jej zbavili alergenů zvenčí.
  • Pořiďte si čističku vzduchu s HEPA filtrem. Správný filtr eliminuje plísně a alergeny z ovzduší.

Jak zařídit psímu alergikovi spokojený život?

Včasné rozpoznání příznaků a vhodně nastavená léčba je klíčová pro zdraví a pohodu psů alergiků. Pravidelné návštěvy veterináře, snaha minimalizovat alergeny v domácnosti a důkladná péče mohou výrazně zlepšit kvalitu života vašeho mazlíčka. Následováním preventivních kroků můžete zajistit, že váš pes bude šťastný a zdravý i navzdory svým alergiím.