Renata O.

Renata je z Domažlic, ale v deseti letech se s rodinou přestěhovala do Prahy. Odmala si hrála na učitelku, a tak není překvapující, že si vybrala vysokou školu pedagogickou, na které vystudovala obor český jazyk a občanská výchova. Po státnicích pracovala jako učitelka češtiny a tělesné výchovy na druhém stupni základní školy do doby, než odešla na mateřskou dovolenou. Má dva syny a za chvíli se jí narodí první vnučka.

Vedla děti v pionýru a od svých patnácti do třiceti let trénovala sportovní gymnastiku holčičky od pěti let. Úspěšně absolvovala trenérský kurz. S dětmi jezdila na závody, soustředění i letní tábory. Vedla také cvičení pro rodiče s dětmi.

Když synové dospěli, práce s dětmi jí začala chybět. Nějakou dobu pracovala v anglické mateřské škole a když se zavřely, oslovili ji rodiče s žádostí, aby hlídala u nich doma. Začala se tedy naplno věnovat hlídání.

Už rok se stará se o nyní šestiletou holčičku a příležitostně pomáhá s učením a úkoly i její jedenáctileté sestře. Také pravidelně pomáhá rodině se třemi chlapci ve věku 10, 11 a 18. Stará se hlavně o desítiletého, který má Downův syndrom, občas ale doučuje i jeho staršího bratra. Dopoledne se chodí starat o paní s dětskou mozkovou obrnou, které pomáhá s běžnými činnostmi. Pravidelně hlídá také několikaměsíční miminko.

S dětmi tráví čas nejraději aktivně, chodí s nimi často ven a baví ji se s nimi učit nebo s nimi trénovat logopedii. V rodinách pomáhá i s péčí o zvířátka. Často a ráda řídí, pravidelně děti vyzvedává ze školek nebo škol. Ve volném čase čte nebo chodí ven a věnuje se pohybu - jezdí na kole, bruslích a lyžuje.

Jak Renata zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejprve navážu s Aničkou kontakt, řeknu jí něco málo o sobě a jak jsem se těšila, že spolu budeme moci strávit den. Zeptám se jí, co má ráda a co by chtěla dělat. Podle počasí strávíme co nejvíce času venku - vezmeme si s sebou kolo, koloběžku, brusle, míč, švihadlo a půjdeme do parku, na hřiště, do lesa - dle možností. Pokud nebudeme moci jít ven, určitě si zahrajeme pohybové hry doma - něco málo z gymnastiky, jógy za doprovodu básniček, písniček. Pohyb doplníme společenskou hrou, vyprávěním, malováním nebo tvořením z papíru.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Vysvětlím Aničce, že by bylo fajn, kdyby cizí holčičce alespoň na chvilku sítko půjčila, aby i ona mohla mít pocukrováno, co upekla. Ujistím ji, že jí sítko určitě v pořádku vrátí, že na to dohlédnu. Navrhnu jí, že se zeptáme holčičky, jestli bychom si mohly i my na oplátku od ní půjčit něco, co zase nemáme my. Pokusím se vše zařídit tak, aby se holčičky domluvily a hrály si spolu. Pokud to nepůjde, budu se snažit odvést Aniččinu pozornost jinam, aby nedošlo ke konfliktu mezi dětmi. Vysvětlím, proč je nejlepší navzájem si s ostatními dětmi vyjít vstříc.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Řeknu Aničce, že maminka je už na cestě, ale bohužel ji zdržel provoz na silnici. Navrhnu jí, že bychom mohly maminku překvapit a přichystat se samy ke spaní - navečeřet se, umýt se, vyčistit zoubky a čekat na maminku v postýlce. Vymyslím hru, která Aničku odvede od myšlenek na rodiče a dokáže jí, jak všechno sama zvládne i bez maminky, jak je šikovná. Pokud se podaří dostat Aničku do postele, budeme si číst nebo vyprávět, budu se snažit Aničku uspat. Rodičům dám zprávu, jak vše probíhá, aby neměli obavy.