Šárka je první odvážná hlídačka, která se za námi byla podívat. Je přátelská, komunikativní a na první pohled je patrné, že to s dětmi umí. Má hromadu zkušeností a zároveň je jasné, že ke každému dítěti přistupuje individuálně. Dokáže vymyslet zábavný program a přitom dodržovat zásady, na kterých se s rodiči domluví. Ve své bakalářské práci se přímo zabývá kreativitou u dětí ve výuce... těžkého tématu se pečlivě zhostila. O práci jsme si hodně povídaly a mrzí mě, že si ji nemohu celou přečíst! K dětem přistupuje s láskou a dokáže se vcítit do jejich potřeb. Je to pravá Hlídačka.

Jak Šárka zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Vše se bude odvíjet od roční doby a počasí samozřejmě; to bych ráda podotkla ihned na začátek ;-) S rodiči Aničky předem proberu, jakou pohybovou aktivitu má nejraději..zda upřednostňuje ráda tanečky, jízdu na kole, procházky, jízdu na kolečkových bruslích atd… ( Pro mne je dobré dopředu vědět, který pohyb ji nejvíce baví, nebo který upřednostňuje, abych tomu mohla uzpůsobit program dne.) Také se rodičů optám, zda má ráda zvířátka a netrpí žádnou alergií - (a zda bych ji případně mohla ukázat svou fenku u mě doma, která je velmi kamarádská a má ráda flyball - házení balonkem a zábavné vycházky - mít takový plán v záloze pro dítě je fajn). Také proberu, jaké má Anička stravovací návyky, zda může z potravin vše, nebo má něco vyloučeno kvůli potravinové alergii. Praktické info o dítěti je dopředu vždy dobré znát! ;-) (Pokud by to bylo možné, s rodiči a Aničkou bych se sešla ještě nějaký den předem, než budu Aničku v sobotu hlídat. Je to dobré, abych mohla vycítit, jaká Anička je a jak si spolu sedneme atd.) Posléze bych vymyslela program: A) Ráno či dopoledne bychom s Aničkou společně připravily zdravou a pěkně vypadající snídani/svačinu. Dobrou zkušenost mám, když dítě může pomáhat při přípravě svého jídla. Mohly bychom udělat i něco méně tradičního, jelikož bude čas a Aničce to zpříjemní den, který musí trávit bez rodičů. Můžeme uvařit puding, který připravíme do skleněných mističek, naspod dáme dobrý tvaroh, proložíme piškoty a navrch nalijeme puding + dáme ovoce, kterým krásně dozdobíme celou snídani.:-) (To by mohl být takový pěkný "seznamovací rituál" s Aničkou, abychom se vzájemně sblížily a naladily se do společného dne ;-) Nebo také z různých druhů ovoce na talíři vytvarovat hlavu či celé tělo nějakého zvířátka –např. kočičky, želvy ad. Vypadá to moc pěkně a dítě pak o to více rádo jí zdravé věci. :-) B1) Pokud by venku bylo nepříznivé počasí, pokračovala bych programem s připravenými tanečky pro Aničku. Hudbu bych pro tento program dopředu sehnala, obleček na taneček bychom improvizovaně dotvořily namístě s Aničkou (např. sukničku ozdobit šátkem, cinkajícími penízky, korálky atd.) a překvapila bych Aničku jednoduchým tanečkem, který ji mohu naučit a který posléze může ona předvést svým rodičům ;-). V záloze bych měla připravené i jednoduché pohybové cvičení na hudbu z anglického CD a probrala bych s Aničkou, zda už něco takového ve školce někdy zpívali a dělali cvičení s paní učitelkami. Nechala bych také dost prostoru pro Aničku a její nápady, které by chtěla dělat v mezičase mého připraveného programu – nerada děti zahlcuji aktivitami i kdyby se zdály být „sebelepší“ a dávám jim prostor i pro jejich vlastní nápady a tipy co by chtěly dělat - nebo také jen tak chvílemi odpočívat! ;-) B2) Pokud bude venku příznivé počasí můžeme jít buď na delší procházku s mojí fenkou (to by bylo ale předem domluveno s rodiči – jak jsem již uvedla). Pokud má Anička oblíbené hřiště, kde se cítí dobře, můžeme jít i tam, vždyť Praha je plná krásných míst pro děti. Aktivity venku bych volila každopádně tak, aby se Anička cítila bezpečně a uvolněně. Dalšími variantami je kolo, in-brusle po nějaké příjemné stezce. C) Pozdní odpoledne už bych připravila klidnější v prostředí domova; domluvila bych se s Aničkou, zda by si ráda se mnou vytvořila nějakou hezkou věc – jsem schopna kreativně/ výtvarně zaimprovizovat téměř cokoliv ;-) Přečetla bych Aničce její oblíbenou pohádku, či nechala také Aničku ať navrhne něco, co ráda dělá a chtěla by to se mnou sdílet…třeba to bude tak, že Anička vstřebá své dojmy z celého dne tím, že mi bude povídat a vyprávět až spokojeně usne po našem aktivním dni (a třeba také ne - plna dojmů neusne a počká na své rodiče, než se vrátí domů; variant je vícero…zazvonily zvonce a sobotní akčně-radostný den s Aničkou je u KONCE:-)

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Řeknu Aničce ať zkusí holčičce co jí vzala sítko říct, že ho chce zpět, jelikož si s ním právě „cukrovala“ svou bábovku a není jí příjemné, že ji někdo cizí najednou vytrhne její věc z ruky..! Poté může Anička holčičce navrhnout (pokud bude Anička sama chtít – do toho ji nutit nebudu) že jí sítko půjčí, až si „docukruje“ svou bábovku a nebude ho už potřebovat. Aničku bych jednoduše vedla ke zdravě asertivnímu jednání, které se jí do budoucna jistě v naší společnosti vyplatí;-). / Pokud by Anička nebyla schopna v pláči hned reagovat na mou pobídku - ať holčičce řekne (viz.výše); zkusila bych se do „roztržky“ mezi holčičkami jemně vložit a říci to holčičce za Aničku – tím bych situaci usměrnila, tak aby byla spravedlivá. S Aničkou bych situaci poté ještě znovu probrala, kdyby se k ní sama vracela.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V takové situaci nezbývá nic jiného než s Aničkou zůstat. Pravdivě ji sdělím, že se na ní rodiče už moc těší a právě volali, že kvůli hodně autům na silnici, které stojí v dlouhé řadě nemohou přijet včas a Aničku do postýlky ke spinkání uložím já a přečtu ji oblíbenou pohádku. Domluvím se s rodiči, aby Anička popř. mohla večer před spinkáním udělat něco (jako určitou útěchu), co obvykle nedělá - např. podívat se na delší pohádku, nebo si déle číst pohádku, malovat, zazpívat si atd. Pokud by to Anička nesla hůře a např. plakala, domluvila bych se s rodiči po telefonu, ať si Aničku vezmou na ucho k telefonu a řeknou jí to ještě jednou sami - že se na ni moc těší, ale že stojí v dlouhé řadě aut atd.... Nakonec bych s rodiči ještě domluvila finanční dorovnání pro mou - také- nepředvídanou situaci (ale to většinou rodiče v takových situacích dělají sami).