Hana S.

Hana bydlí kousek od Plzně a v září bude nastupovat do čtvrtého ročníku na gymnáziu. Po dokončení střední školy by se ráda dostala na Pedagogickou fakultu v Plzni a studovala obor Učitelství pro první stupeň.

Zatím má nejvíce zkušeností s dětmi z rodiny. Svoji čtyřletou sestřenici hlídá od jejích dvou let. Vždy přijde k ní domů a společně si hrají, čtou, prohlíží si obrázkové knížky nebo hrají na hudební nástroje. Také chodila hlídat dceru sousedů, které je nyní sedm let. S tou si nejčastěji hrály na školu. Občas také pomáhá mamince, která je učitelka na základní škole a asistuje u organizace a plánování různých školních akcí nebo s nimi jezdí na výlety.

Pravidelně jednou týdně chodila uklízet kanceláře a má zkušenost i s celkovým úklidem bytu. Dostala na starost dát do pořádku dlouho nepoužívaný byt, takže zvládne i generální jednorázový úklid, kdy je potřeba se postarat kompletně o vše.

Domluví se německy a anglicky. Tři roky dochází do základní umělecké školy, kde se učí hře na klavír. Ve volném čase ráda čte, hraje společenské hry, maluje nebo sportuje - chodí plavat, jezdí na kolečkových bruslích nebo hraje různé míčové hry. Má německého ovčáka.

Jak Hana zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Od Aničky samotné bych si nejprve nechala ukázat, zda má nějaké oblíbené hračky, s kterými si ráda hraje nebo co ji zkrátka baví. Dopoledne bychom spolu šly na zahradu či do parku a s sebou si vzaly např. míč, švihadlo, obruč. Sbíraly bychom kytičky a poznávaly jejich barvy. Pokud by měla Anička domácího mazlíčka hrály bychom si i s ním nebo bych Aničku seznámila se svým domácím mazlíčkem, pokud bych věděla, že nemá alergii. Potom bych Aničce pustila hudbu a dala jí omalovánky a šla uvařit něco dobrého k obědu. Po obědě bychom si jen chvilku odpočinuly u knížky plné kvízů a poté vyrazily na procházku, Anička by si mohla vzít kolo nebo koloběžku, kdyby je měla a uměla na nich. Nakonec bychom asi strávily nějaký čas na dětském hřišti...

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Půjdu s Aničkou za holčičkou, zeptám se jí jak se jmenuje a jestli si chce sítko také půjčit. Řeknu Aničce, že se holčičce sítko asi také líbí a pokusím se dívky přesvědčit, aby si hrály společně. Jedna může např. vždy udělat bábovku a druhá ji pocukrovat, po jedné se mohou střídat. Pokud by nesouhlasily, řeknu jim, že je důležité se o věci dělit, ale když si někdo vezme nějakou věc jako první a já si ji chci potom půjčit také, je správné se zeptat a říct prosím, mohla bych si sítko také půjčit? Holčičce bych se snažila vysvětlit, že Aničce je to líto. Pokud by holčička sítko nevrátila, ani se o něho nechtěla dělit, pokusila bych se Aničku zaujmout jinou hračkou a řekla bych jí, že se můžeme pokusit najít na pískovišti jiné nebo že až si holčička se sítkem dohraje, půjčíme si ho zase my.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Zůstanu, Aničce vysvětlím, že maminka s tatínkem čekají ve veliké frontě, ale přijedou co nejdřív budou moci. Aničku, která už je samozřejmě po večeři, osprchuji, vyčistím s ní zuby a uložím jí do postele, popovídám si s ní o tom, jak se jí den líbil, co jsme viděly a zažily pěkného. Nechám ji vybrat její oblíbenou knížku a přečtu jí pohádku na dobrou noc dokud neusne. Poté zhasnu lampičku, potichu odejdu z pokoje a nechám jen pootevřená dvířka do místnosti, kde se usadím a počkám na rodiče, dokud nepřijedou.