V ranních hodinách, a přitom plně probuzená :), se nám přišla ukázat naše hlídačka Monika. Ocenila jsem, že ač jsme se sešly brzy, dorazila na čas a s dobrou náladou. Hezky jsme si popovídaly.

Dozvěděla jsem se, že zkušenosti s hlídáním dětí má opravdu bohaté. Během studia na střední škole absolvovala mnohé praxe a následně ihned pracovala ve svém oboru, ve školce. Do toho hlídá děti také našim rodičům z Hlídačky.cz a ještě si chodívá hrát s dětmi do dětského koutku.

Dětmi žije a naplňují prakticky celý její pracovní i volný čas. Pokud zrovna není s nimi, pak bychom ji určitě našli na nějakém kurzu, který rozšiřuje její pedagogické vzdělání. Absolvovala kurz logopedie, je tedy schopná s dětmi cvičit podle vašich přání. Umí zpívat a od útlého věku hraje na klavír, na škole k tomu poté přidala ještě flétnu a kytaru. Ráda chodí na vycházky a jejím snem je pořídit si jako doprovod psího kamaráda. Jsme moc rádi, že je naší hlídačkou!

Jak Monika zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejprve bych se s Aničkou seznamila. Začala bych já, jak se jmenuji ( Monika), kolik je mi roků (24), kde pracuji ( učitelka mateřské školy) a začala bych se jí nenápadně ptát i já, co ráda dělá , když se nechytne zkusím dál mluvit o mně. A zase ji zkusím klást otázky : ,, A copak ty? " S Aničkou bych dělala, to co ji baví. Přitom se krásně seznámíme a ona bude mít důvěru, ale taky záleží na povaze a náladě. Šla ven na hřiště, výlet sebou bychom si vzaly koloběžky, popř. zašly na zmrzlinu, kofolu. Nebo ji vzala do Zoo, či bychom šly na rozhlednu, hrad a zámek, aby poznávala :)

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Pokusím se Aničce říct, že je hezké a dobré si věci půjčovat. Ale,že když něco chceme musíme poprosit, že to tu druhou holčičku naučíme. Ať nepláče, že najdeme řešení. Napadají mě tři varianty řešení : 1) Nabídnu Aničce něco jiného než sítko nebo to ,,prosejeme" mezi prsty. 2)Půjdeme za holčičkou a domluvíme, poprosíme,aby nám sítko vrátila a popř. vyměníme za něco, co Anička půjčí. 3)Můžeme si hrát společně a Aniččiny hračky a jiné holčičky půjčovat. Budou si hrát spolu, naváže přátelství. Nebude tolik smutná, že jsou rodiče pryč.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Povím Aničce pravdu. Nemám ráda lež, pokud bude smutná pokusím se ji uklidni,že rodiče jsou v pořádku, maminka posílá pusu na dobrou noc a už se na Aničku těší. A rodiče Aničku neuloží, ale ráno se uvidí a zažijí spoustu legrace. Řeknu jí, že to zvládneme spolu, ale musí mi pomoci. (Každé dítě v tomhle věku rádo pomůže). A už se za celý den známe. Aničce nachystám večeři, vykoupám, vyčistí si zoubky, uložím do hajan. Přečtu ji pohádku a zazpívám ukolébavku aby usnula. Myslím, že smutek aspoň trochu zaženeme :)