Naďa P.

Paní Naďa je rodilá Brňačka. Vystudovala gymnázium a po něm hned začala učit ve školce. Jakmile měla povinné čtyři roky praxe, dálkově si vystudovala Učitelství pro mateřské školy.

Rok po škole se vdala. Narodila se jí dcera Andrea a tři roky po ní ještě syn Michal. Škola ji vždycky bavila, a tak se v Andreiném jednom roce pustila ještě do dálkového studia Speciální pedagogiky. Studium brala jako zpestření mateřské dovolené, které ji vracelo mezi lidi.

U dětí se snažila zjistit, co je nejvíce baví. Díky tomu chodívali do sportovních kroužků, Andrea pak ještě do výtvarky. Michal moc malovat nechtěl a ve škole se zjistilo, že trpí dysgrafií. Paní Naďa využila svých znalostí ze speciální pedagogiky a také se u jeho úkolů učila trpělivosti.

Společně také hodně jezdívali na hory a na kolech. Měli pejska, chodívali s ním na procházky a děti se učily starat o zvířátko. Na dovolené vždy vyfasovala Michalova kamaráda či Andreinu kamarádku, tak vždycky jelo více dětí.

Paní Naďa celý život učí ve školce. Hodně s dětmi chodívají do přírody. Součástí je environmentální výchova. Protože je školka v hezkém prostředí, samo to vybízí k procházkám a pozorování zvířat. Děti nosí paní Nadě broučky, hledají různé rostlinky, dělají pokusy. Nechává je vyběhat a vyřádit v přírodě :).

U školky mají i záhonky. Protože jejich děti jsou většinou z paneláků, je to pro ně velmi vzácné. O záhonky se starají, zalévají je a něco si vypěstují.

S dětmi také hodně malují a vyrábí, stejně tak si zatančí, anebo zazpívají s klavírem - paní Naďa umí zahrát dětské lidové písně a také absolvovala několik seminářů v rámci práce zaměřené na rytmizaci a dětské tanečky. S logopedií souvisí dechová cvičení, která cvičila s dětmi na flétnu. Rytmizovali tóny a učili se pokládat správně prstíky.

Z výtvarné výchovy dělala paní Naďa státní zkoušky. Velké množství nových nápadů sbírá na internetu. Vyrábí z papíru, malují, věnují se keramice.

K pohybu děti vede přirozeně. Sama chodívá na jógu a věnuje se tak ze zájmu i dětské józe, kterou pak vyžívá ve školce.

Kromě jógy mi paní Naďa prozradila, že ráda čte, chodí do přírody a stará se o zahrádku. Je to moc milá hlídačka se spoustou zkušeností a já jsme ráda, že jsme se mohly seznámit! Neváhejte paní Naďu oslovit! :)

Jak Naďa zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Procházka do parku na dětské hřiště, s sebou balon, švihadlo,využití prolízaček, dbát o bezpečnost. - Budeme si házet míčem, kreslit do písku, stavět tunely, dělat bábovičky, pozorovat hmyz v parku, také kytičky,zahrajeme si hru, kdo první uvidí...,naučím ji školku s balónem a školku se švihadlem, zaskáčeme si nakresleného panáka, Na hřišti budeme přecházet na druhou stranu jako čáp, vrabec,pejsek, motýlek, postavíme domeček pro skřítky z kamínků a klacíků,najdeme na hřišti houpačky a skluzavku,případně s sebou vezmeme tříkolku nebo kočárek.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Domluvíme se, že na chvíli sítko holčičce půjčí, dohlédnout na vrácení, zkusit holčičky skamarádit, rozdělit jim úkoly,aby spolu "pekly bábovky" na hostinu, budo "ochutnávat", vymýšlet,jak by se daly bábovky ještě dozdobit. Pokud se podaří , aby holčičky začaly stavět spolu, budu vymýšlet další společné hry,na obchod, stavění tunelu,hradu Pokud nebude druhé dítě chtít spolupracovat, zkusím se domluvit s jeho matkou,aby mu vysvětlila, že nemá sítko brát,a pod. Pokud nebude domluva možná, půjdeme si hrát kousek dál,nebo Aničku nalákám na jinou hru.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Vysvětlím ji, že maminka je už na cestě, že na ni počkáme a u toho si přečteme pohádku,možná se uklidní a usne. Začnu ji povídat, že maminka volala, že se zdržela,ale už jede,za malou chvilinku už bude otevírat. Přečteme si pohádku a až maminka přijde, může jí tu pohádku převyprávět-záleží na věku dítěte. Po pohádce zkusíme ukolébavku, budu na ní mluvit klidným konejšivým hlasem,zkusím odvést pozornost otázkami k přečteným pohádkám,něco ji budu vyprávět, třeba jakou pohádku jsem já měla ráda, když jsem byla malá