Kateřině je 19 let a v současnosti studuje pedagogiku na MUNI, kde se věnuje výtvarné výchově a chemii. S dětmi má bohaté zkušenosti především z příměstských a pobytových táborů, kde několik let působila jako oddílová vedoucí. Vedla také fantasy tábory s koňmi a s dětmi se věnovala různým aktivitám, jako jsou horolezecké stěny, výtvarné tvoření nebo další pohybové aktivity. Nejčastěji se zaměřuje na děti ve věku 8–14 let, ale bez problémů zvládne i mladší a předškolní děti. Je velmi komunikativní, kreativní a klidná. Ráda přizpůsobí program tomu, co dítě baví, a snaží se omezovat čas u obrazovek. Z táborů má také zkušenosti s řešením drobných úrazů a nemocí a plánuje si doplnit zdravotnický kurz. Na domluvě s rodiči jí velmi záleží a vždy respektuje jejich přání a nastavená pravidla. Kromě běžného hlídání zvládne také uspávání nebo hlídání přes noc.

Jak Kateřina zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Aktivity by se hodně vázaly na počasí a konkrétní prostor hlídání. U přebírání bych byla opatrná a trpělivá na její přijetí. Pokud ji nikdy nehlídal někdo jiný než člen rodiny, může to pro ni být náročné. Harmonogram bych poskládala primárně na základě (venkovních) aktivit u kterých se zabaví a využije svou energii. (Hra na zvířátka, nebo hledání pokladů, hřiště a prolézačky). Po obědě bych do odpoledního programu s ohledy na její aktuální stav zakomponovala i fyzický odpočinek. Místo knížky bychom si zpívali, povídali si, nebo si hráli s jejími hračkami.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

V takových situacích je třeba jednat rychle, s empatií a vlídností. Přijdu k holčičkám a sednu si k nim. Dopřeju Aničce podporu abych zamezila výbuchu emocí. Pokusím se s ní objasnit a vyhodnotit situaci. S klidem a přátelským tónem bych se zeptala druhé holčičky jestli by nám sítko nevrátila. (Přidala bych i ponaučení že se věci neberou bez dovolení.) A nabídla bych jí jinou hračku na výměnu.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Zjistím maminku že se o Aničku postarám než dojedou a počkám. Pokusím se Aničku utišit a s citem informovat o situaci. Případně se domluvit a zavolat s ní rodičům. Podle instrukcí rodičů se postarám o malou a nachystám ji do postýlky. Hygiena, pyžamo, případná lampička pokud je zvyklá spát se světlem. Na odreagování bych jí pustila hudbu, zazpívala si nějaké ukolébavky, nebo vyprávěla interaktivní příběh. Až by usla, trpělivě bych vyčkala návrat rodičů.