Alžběta R.

Alžběta je milá a zodpovědná slečna, která studuje ve 4. ročníku pedagogické fakulty a do budoucna by se chtěla stát učitelkou na prvním stupni, ideálně se zaměřením na hudební výchovu a občanskou nauku. Pochází z okolí Hodonína a vyrůstala se třemi sourozenci, takže má k dětem blízko už od malička. Díky školním praxím na základní škole získala cenné zkušenosti a práce s dětmi ji velmi baví. Má také bohatou praxi mimo školu. Několik let jezdila jako vedoucí na tábory, hlídala dítě v ukrajinské rodině už od jeho 8 měsíců a pracovala i jako asistentka ve školce u pětiletého chlapce s autismem, přičemž by se nebála pracovat ani s dětmi s autismem, ADHD či jinými poruchami. Velkou zkušeností pro ni byla i dobrovolnická práce v Africe, kde se věnovala malým dětem a kam by se ráda znovu vrátila. Hlídání nabízí především v Brně a okolí během týdne, po domluvě zvládne i přenocování u rodiny. Je flexibilní, otevřená jak jednorázovému, tak pravidelnému hlídání. Nejvíce si rozumí s mladšími dětmi, i když věk pro ni není překážkou.

Jak Alžběta zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejprve bych se pokusila s Aničkou seznámit, vysvětlit jí, že se mě nemusí bát a že si společně užijeme celý den. Pokud by bylo pěkné počasí, určitě bych s ní zašla ven, projít se do parku, na hřiště, na průlezky. Vzala bych s sebou nějakou svačinu a klidně i malou deku, na kterou bychom si mohly sednout. Podle nálady a únavy Aničky bychom vydržely celé dopoledne venku, nebo bychom se vrátily zpět domů. Ohřála bych jí připravený oběd a po obědě přečetla nějakou knížku a nechala ji si chvilku odpočinout. Jakmile by se vzbudila, mohly bychom si hrát s jejími hračkami, malovat si, popřípadě něco vytvářet nebo si zahrát jednoduché pexeso.:)

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Zašla bych za zodpovědnou osobou holčičky a vysvětlila jí, že dané sítko Aničce vzala, jestli by jí ho nemohla na minutku vrátit, že si Anička něco dodělá a pak jí to klidně dá zpět, aby si s tím mohla holčička hrát sama. Pokud by to Anička nechtěla po vypůjčení vrátit, vysvětlila bych jí, že na pískovišti není sama a musí se s hračkama rozdělit.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Určitě se o Aničku postarám, budu se snažit jí situaci vysvětlit a ujistit, že rodiče co nevidět přijedou. Dám jí večeři, okoupu ji, vyčistíme zoubky a klidně bych jí před spaním pustila nějakou krátkou pohádku (večerníček). Uložila bych ji do postýlky a zazpívala ukolébavku, aby cítila pocit bezpečí a mohla v klidu usnout. Poté bych počkala, než přijedou rodiče.