Setkání se Simčou v Ověřovacím centru bylo moc příjemné a pohodové. Slečna Simona se k hlídání dostala tak, že pochází z velké rodiny. Má čtyři mladší sestřičky, o které se stará. Pomáhala od malička a vždy jí moc bavila péče o miminka a pak i vymýšlení různých aktivit pro starší sourozence.

Jelikož chtěla pracovat s lidmi, tak se rozhodla studovat školu zaměřenou na sociální problematiku. Tam se jí nelíbil přístup, takže hned v polovině roku přestoupila na zdravotnickou školu – na lyceum, a to bez přijímaček. Vždy měla dobré studijní výsledky. Účastnila se také různých soutěžích a reprezentovala školu. Dokonce dělala i porotce na soutěži první pomoci, kde se účastnili děti z Červeného kříže.
Nyní Simča pracuje na úřadu práce. Ví, že tam má jistotu a práce jí baví. Má i přesně stanovenou pracovní dobu, takže ráda po práci vypomáhá hlídáním v jiných rodinách. Volný čas tedy tráví s dětmi, protože je to vlastně její „koníček“.
A co dělá s dětmi, když hlídá? Záleží na počasí. Jakmile je hezky, tak mají krásný lesopark v okolí jejího bydliště. Děti tam pořádně řádí, vyblbnou se, vylítají se… Protože je Simča společenská, tak sama děti vede ke společným hrám. Když jsou na písku – dokáže zapojit i ostatní děti, které si tam hrají do zábavné hry. Venku v zimě společně s dětmi staví sněhuláky, bobují, poznávají okolí přírody.
Když hlídá mladší sestřičky, tak jednu vezme do kočárku, druhou za ruku a běží hned na prolejzačky. Když není příznivé počasí, tak se dívají doma na pohádky, čtou si, zpívají si…Nejraději si čtou „Martínkovu čítanku“ od E. Petišky a „Popelku“. Když si pouštějí pohádky tak vede „Prasátko Pepa“ a všechny ostatní o princeznách.

Nejvíce se zaměřuje na kreativní činnosti. S dětmi vystřihuje, lepí, omalovává, modeluje, maluje, kreslí…. Vždy si s dětmi dokáže o všem popovídat. Je velice komunikativní a usměvavá, takže jí děti hned přijmou a dokážou se jí otevřít. Simča vždy pozná, když se dětem něco nelíbí a umí se do nich vcítit. Hlídala i nemocné děti. Když jsem se jí zeptala, jaký program s nemocnými dětmi vymýšlí – její odpověď byla jasná. Záleží, jak je dítě nemocné. Když má například streptokoka, tak je největším úkolem dodržovat u dětí pitný režim a přísun potravin.
Simča má také zkušenost s cviky z Vojtovy metody, protože její sestřička Hanička (2 roky)se narodila s nízkým apgarovým skóre a trpí svalovou dysfunkcí ( tzn. že špatně chodí a má špatnou stabilitu a koordinaci těla).
Simča je moc šikovná slečna, která to s dětmi umí. Jsme rádi, že je naše hlídačka! :-)

Jak Simona zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Naše společná sobota by především záležela na počasí. Pokud by bylo venku hezky a počasí nám to dovolovalo, mohli bychom s Aničkou ven na procházku, do přírody, na dětské hřiště nebo jakkoliv jinak společně poznávat okolí. Pokud by nám to počasí nedovolilo, zůstali bychom spolu doma a snažili se něco vyrobit, kreslit si, koukat na pohádky. Když by Aničku ani tohle nebavilo, mohli bychom spolu jít do dětského centra, kterých v Praze není málo. Obě budeme v teple a určitě by se nějaká zábava pro Aničku našla.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Snažila bych se najít takové řešení, které by vyhovovalo obou dívkám. V první řadě bych se snažila najít ještě jiné náhradní sítko, aby holčička mohla " cukrovat " s námi. Pokud bych žádné neměla, snažila bych se to Aničce nebo holčičce vykompenzovat tvořením jiných bábovek. Například bychom mohly stavět z písku hrad nebo jiné podobné věci, které by obou vyhovovaly. Kdybych ani takhle neuspěla, snažila bych se Aničce vysvětlit, že holčička si " pocukrovat " naší bábovku jenom zkusí a hned nám sítko vrátí a Anička bude moc ve svém kulinářství pokračovat. :-)

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V první řadě se budu snažit Aničku uchlácholit a vysvětlit jí, že maminka a tatínek ihned dorazí, a aby z nás obou měli radost, musíme se připravit ke spaní. Pak bych Aničce připravila večeři, vykoupala ji, převlékla do pyžama, uložila do postýlky a přečetla pohádku, kterou bychom společně vybrali, aby si odpočinula. Budu doufat, že se mi zadaří a Anička bez problémů usne, když je již z celodenního řádění unavená. Pokud ne, budu se snažit číst pohádky do té doby než by rodiče dorazili a mojí roli převzali. :-)