Barbora V.

Slečna Barbora se dlouhodobě věnuje práci s dětmi a nejlépe si rozumí se staršími školáky. Na batolata si netroufne, ale zvládne pohlídat i více dětí najednou. Aktuálně pravidelně hlídá čtyřleté dítě (proběhlo už přibližně deset hlídání) a ve stejné rodině se stará i o jejich kočky. Už 15 let působí ve skautu jako vedoucí a v rámci brigády jezdí na školy v přírodě či adaptační kurzy. Pracuje v centru outdoorového programu, kde připravuje a vede hry pro děti, takže je velmi kreativní a umí vytvořit zábavný i smysluplný program. Ten vždy přizpůsobuje věku, zájmům i povaze dítěte. Je jí jedno, zda půjde o sport, tvoření nebo klidnější aktivity, důležité je, aby dítě bavily. Má zkušenosti i s autistickými dětmi či s dětmi s omezenou komunikací a jednorázové hlídání takových dětí jí nedělá problém. Dokonce připravila i pětihodinový program na oslavu pro 20 dětí plný soutěží a skupinových aktivit.

Péče o mazlíčky je pro Barboru dokonce na prvním místě. Pohlídá prakticky jakékoliv zvíře. Má zhruba stejně zkušeností se psy i kočkami. Doma měli rotvajlera, starala se o velmi hyperaktivní štěně a nyní bude hlídat i agresivnějšího jezevčíka. Pejska si vezme bez ohledu na velikost či plemeno (omezením je pouze to, že nemá zahradu). Zkušenosti má i s nemocnými zvířaty. Kočce se srdeční vadou podávala léky a s podáváním prášků si poradí i u psů. Nabízí pro majitele i možnost mazlíčky pohlídat více dnu v kuse u sebe doma.

V oblasti doučování vychází Barbora ze svého technického vzdělání. Vystudovala průmyslovou školu a zaměřuje se především na odborné předměty, jako je deskriptivní geometrie, pozemní stavitelství, statika či stavební konstrukce. Aktuálně doučuje středoškoláky a pomohla už pěti studentům úspěšně zvládnout maturitu. Zvládne také matematiku na úrovni základní školy a češtinu pro mladší žáky. Výuku přizpůsobuje potřebám studenta a snaží se látku vysvětlit srozumitelně a prakticky, aby jí studenti opravdu porozuměli.

Jak Barbora zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Protože je Anička akční a u knížek dlouho neposedí, náš den by byl hlavně o pohybu a střídání aktivit. Ráno bychom se nejdříve v klidu seznámily u her, které už zná - pexeso, slovní hry, něco jednoduchého. Pak bychom vyrazily ven. Ideálně na hřiště s prolézačkami, na procházku do parku nebo třeba do zoo. Záleželo by, co by ji zajímalo... Chtěla bych ji ideálně unavit, aby neměla čas smutnit. Kdyby se nudila, zapojila bych nějaké výzvy jako kdo dřív doběhne ke stromu atp. Z reálné praxe hlídání ale vím, že záleží na přístupu rodičů, takže bych se přizpůsobila jejich výchově a dle toho program upravila.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

V takové chvíli bych k holčičkám přišla, dřepla si k nim a Aničku nejdříve pohladila nebo vzala za ruku, aby byla v klidu. Druhé holčičce bych klidně ale jasně vysvětlila, že Anička si se sítkem teď hraje a že se věci z ruky neberou. Zkusila bych navrhnout kompromis – buď holčička počká, až Anička dohraje, nebo se pokusím vymyslet společnou hru, kde by mohly spolupracovat. Bohužel by opět záleželo také na přístupu matky od druhé holčičky.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Maminku bych po telefonu uklidnila, že to spolu zvládneme a ať jedou opatrně. Aničce bych pak citlivě vysvětlila, že rodiče stojí v koloně a přijedou o trošku později, ale že my si zatím uděláme holčičí večer. Protože je unavená, vynechala bych už divoké hry a přepla do klidového režimu. Udělaly bychom si pohodlí, nachystaly pyžamko a třeba jí zkusila vyprávět pohádku nebo si jen tak povídat o tom, co jsme zažily přes den. Kdyby se jí moc stýskalo, můžeme rodičům třeba namalovat obrázek. Popřípadě bych se jí pokusila uspat a vysvětlit jí, že ráno jak se vzbudí, už tady bude maminka i tatínek.