Kateřina H.

Kateřina je původně z Plzně, kde vystudovala gymnázium. Minulý rok úspěšně odmaturovala a přestěhovala se do Prahy, kde studuje Univerzitu Karlovu, obor Českoněmecká studia.

K dětem má blízko od dětství, baví ji trávit s nimi čas. Nejdéle měla na starost holčičku, kterou pravidelně hlídala od jejích šesti měsíců do pěti let. Zažila s ní první krůčky, první slova a dodnes ji ráda navštěvuje. Příležitostně hlídala i pětiletá dvojčata.

Má zkušenost i s hlídáním psů, nejčastěji se starala o Jack Russella. Sama měla králíčka.

Domluví se anglicky a německy. Ve volném čase se věnuje focení, převážně fotí portréty nebo rodinné fotografie. Občas chodí brigádně pracovat jako hosteska a promotérka. Hraje na flétnu a chodila do sboru - zpívá ráda dodnes. Také ji baví latinskoamerické tance a plánuje začít chodit na nějaké taneční kurzy.

Jak Kateřina zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Nejprve bych se s Aničkou pomalu seznámila, aby si na mě zvykla. Jestliže má ráda pohyb, vzala bych ji nejprve někam na hřiště. Poté bychom se vrátily domů a přestože Anička knížky nemusí, dala bych šanci tomu, abychom do nějaké společně nahlédly. Poté bychom si pohrály s nějakými hračkami doma, najedly se a vyrazily na procházku třeba do lesa, kde bychom běhaly nebo jen prozkoumávaly přírodu. Povídaly bychom si o tom, co Aničku zajímá a až by ji to přestalo bavit, vrátily bychom se společně domů a vymyslely nějakou aktivitu tam.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Řekla bych Aničce, ať holčičku slušně požádá, jestli by jí sítko nevrátila. Pokud by malá holčička odmítala a nechtěla ho dát Aničce zpět, řekla bych Aničce, ať se holčičky hezky zeptá, zda jí sítko může vrátit. Pokud by tak cizí holčička neučinila, poprosila bych ji sama. Pokud by odmítala, vysvětlila bych jí, že tohle se nedělá. Pokud by byla vzteklá, řekla bych Aničce, že si budeme hrát mezitím s něčím jiným a až nám sítko děvčátko vrátí, vezmeme si ho zase zpět. Myslím, že je hlavně důležité vše probrat v klidu a dětem situaci vysvětlit. Ovšem někteří rodiče preferují jiný přístup a nechaly by děti, ať si to sami vyřeší. To asi záleží na okolnostech.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Nejprve bych Aničce vysvětlila, že rodiče se vrátí brzy a že my se mezitím nějak zabavíme. Pokud by třeba plakala, snažila bych se ji nějak odreagovat a zaneprázdnit jí mysl. Hrály bychom si s hračkami nebo bych v případě nouze našla na mobilu nějaká zábavná videa pro dětičky, protože to dítě dokáže velmi zaujmout, obzvlášť pokud na to není zvyklé. Pokud by si Anička nechtěla hrát, zkusila bych ji uspat. Možná by pomohlo rodičům zavolat a dát jim dceru k telefonu. To vše by záleželo na domluvě s nimi.