Michaela je z Prahy, kde vystudovala hotelovou školu. Po maturitě pracovala v restauracích a v hotelu do té doby, než odešla na mateřskou dovolenou. Protože manžel pracoval v záchranné službě, udělala si kurz sanitáře a nějakou dobu pracovala v domově seniory. Nakonec si vyzkoušela práci i v nemocnici na oddělení ortopedie a chirurgie. Nedávno se rekvalifikovala na fotografku.

Má tři děti, kterým je nyní 4, 10 a 15 let. Děti dlouhodobě hlídala i svým kamarádkám a známým. Díky svým dětem se velmi často pohybuje v herničkách, jezdí s nimi na koužky a s nejmenšími také cvičí.

S úklidem má nejvíce zkušeností z hotelu, kde měla kromě práce na recepci a pomoci v kuchyni na starost právě i úklid.

Domluví se česky a rozumí anglicky. Volný čas tráví nejraději s rodinou. Baví ji cestování a focení.

Jak Michaela zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Zeptám se Aničky co by ráda dělala. Zjistím co má ráda, na co má náladu a také podle počasí vymyslím harmonogram. Můžeme vyrazit ven na hřiště nebo na zmrzlinu. Pokud má kolo a je v blízkosti dopravní hřiště, můžeme jít tam. Pokud se zrovna necítí na to jít ven, můžeme doma pustit písničky a třeba tancovat nebo cvičit. Můžeme si hrát s panenkami, hrát si na kadeřnici atd. Opravdu je to jen o tom, co dané dítě zrovna baví a na co má náladu. V době oběda si dáme samozřejmě oběd a pak se zase budeme věnovat tomu, co Anička bude chtít. Jde především o to, zaměstnat Aničku tak, aby nemyslela na to, že rodiče odjeli.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Upozorním druhou holčičku, že sítko je Aničky a že si s ním zrovna Anička hrála. A že není hezké brát někomu hračky z ruky (pokud jí to tedy vzala z ruky). Pokud si chce sítko půjčit, musí se Aničky zeptat zda si ho může půjčit. Aničce vysvětlím, že holčička také asi potřebuje pocukrovat dortíky a zeptám se jestli jí nebude vadit, že si ho holčička na chviličku půjčí. Že ho bude mít zanedlouho zpět. Myslím, že je důležité aby obě strany věděli, že hračky se půjčují, to ano, ale musí vždy slušně požádat nebo se zeptat.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V první řadě uklidním Aničku, vysvětlím jí, že maminka už za ní jede, ale bude mít chvilku zpoždění. Že jakmile ráno otevře očíčka, přivítá jí maminka. Budu se jí snažit uspat třeba čtením knížky nebo vyprávění nějakého příběhu. Je důležité aby byla Anička v klidu a když bude vědět, že maminka už jede, snáz usne. Mamince samozřejmě napíšu, že to naprosto chápu a že zkusím Aničku uspat, ať je v klidu. Hlavně ať v pořádku dorazí. Není důležité chvátat, jsem řidič a jsem z Prahy, takže jsem v tomto ohledu chápavá.