Lucie P.

Lucka za námi přišla do Ověřovacího centra v Brně. Kromě vánoční nálady s sebou přinesla moc milý úsměv, klid a pozitivní atmosféru.

Lucka se narodila v Brně a jako malinká bydlela v Brněnských Ivanovicích, pak se s mamkou a taťkou přestěhovala do Brna. Má o 4 roky mladšího bratra Pavla a to že bude malého bratříčka chránit jako “velká sestra” bylo jasné hned od začátku. S bráškou mají dodnes super vztah, i když teď tu ochranitelskou ruku nad Luckou drží Pavel.

Malá holčička moc ráda chodila do hasičského oddílu a jezdila na pionýrské tábory. V kolektivu děti byla vždy oblíbená pro svoji milou povahu a chytrou hlavičku. Lucinka vždy správně a rychle rozluštila všechny rébusy a zašifrované zprávy. Po ukončení základní školy vystudovala Rodinnou školu v Brně.

Pracovní zkušenosti sbírala v několika firmách, nejvíce ji však zůstala v paměti práce, kdy kreslila plánky měst, obrysy domečků, silnic, ulic, vodních ploch, dále pak taky ráda vzpomíná na dobu, kdy pracovala pro firmu, co vyráběla modely letadel a velmi cenné zkušenosti získala v callcentru na pasívní lince.

Když bylo Lucce 22let, narodil se jí syn Jakub a za 5 let druhý syn Ondra. Období, kdy mladé mamince vstoupily do života děti pro ni bylo snad tím nejkrásnějším v životě. Dala jim lásku, cit a pohlazení a oba kluci, i když dnes už téměř dospělí, toto vše milované mamince dvojnásobně vracejí. Celá rodina volný čas tráví hodně aktivně - nejraději chodí na Lasergame, v létě do lanového centra, doma po večerech vymýšlejí různé slovní hry, ze sportu pak je to hlavně plavání a oba kluci hrají fotbal a florball.

Lucka je velmi kreativní a dokáže se dobře soustředit na jednu činnost, láká ji vše nové a krásné. Má cit pro estetiku a miluje dělat věci jednoduše. Ráda háčkuje - věci kulaté :) a ráda plete - věci rovné :)

Lucie se momentálěně plně soustředí na to, aby našla práci, která ji naplní a bude pozitivně dobijet hlavně její srdíčko :)

Hlídačky.cz našla na internetu a nejraději by se dětem věnovala na plný pracovní úvazek. Určitě zvládne i péči o babičku nebo dědu, podat léky, píchat inzulín - s tím vším má zkušenost. Spolehněte se na to, že milým slovem a lidským přístupem tato sympatická brunetka nešetří.

Hledáte-li do vaší rodiny hlídačku, kterou si při prvním setkání oblíbíte nejen vy, ale hlavně vaše děti nebo rodiče, určitě zavolejte Lucii.

Její životní motto je velmi výstižné : “Lepší rozsvítit malý plamínek, než proklínat temnotu”

Jak Lucie zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Zjistím si od Aničky , jak její pohyb vypadá - jestli tancuje, zpívá si při něm, nebo jen cvičí? Podle toho uzpůsobím hru, na na vílu zpěvačku, gymnastku.. Dopoledne bude tedy seznamovací, popovídáme si a společně se rozpohybujeme. Po obědě, pokud už není zvyklá chodit spát, půjdeme chvíli ven. Po návratu si budeme hrát s oblíbenou hračkou, posvačíme, a půjdeme chvíli tvořit - třeba rozkreslit taneční sestavu, nebo pro mámu s tátou nachystat překvapení. (např. vánočního ježka z jablíčka a hřebíčků).

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Vezmu sítko do ruky sama a zeptám se Aničky: "holčička si chce hrát se sítkem, půjčíš jí ho když se tě zeptá?". Potom záleží na více okolnostech.. Jestli Anička bude souhlasit, ale holčička se ani náznakem nezeptá, nechám ho Aničce. A ve variantě, kdy Anička sítko půjčit nechce, se jí budu snažit vysvětlit, že potom až ona si bude chtít hrát s jinou hračkou, může se stát, že jí ji nikdo nepůjčí.. Každopádně rozhodnutí bude na Aničce, a také bude velmi záležet na jejím emočním rozpoložení. Někdy stačí vysvětlení, jindy je třeba objetí s vysvětlením.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Určitě jí nebudu lhát, řeknu že maminka s tátou už jedou také chtějí být s ní. S rodiči uvážíme možnost dát Aničku k telefonu.. Ne vždy to je k prospěchu věci. Nachystám Aničku do postýlky, zeptám se jí jakou pohádku čtou před spaním a navrhnu, že si ji zatím přečteme samy.. Zachumlám ji do peřinek, lehnu si vedle ní a je pravděpodobné, že usne u druhé stránky čtení. Pokud by byla moc rozrušená, můžeme vylézt výjimečně z postýlky a ještě chvilku si pohrát nebo udělat oblíbenou činnost - zatančot, zazpívat.. U ní se jistě uklidní natolik, abychom se mohly vrátit ke knížce.. A spaní....