Jana V.

Jana do Ověřovacího centra přišla s dobrou náladou a úsměvem na rtech. Narodila se v Bělorusku a do svých 29 let tam žila. V roce 1999 se přestěhovala do České republiky, kde se jí zalíbilo. Ruština je jejím mateřským jazykem (proto by neměla problém zvládat hlídání v ruštině) a češtinu pěkně ovládá.

Středoškolské vzdělání získala v oboru předškolní a mimoškolní pedagogiky v Bělorusku. K dětem má tedy blízko i po profesionální stránce.

Její 11letý syn Honzík se od čtyř let věnuje fotbalu (nyní už vlastní pěknou sbírku medailí a pohárů). Když byl Honzík menší, chodívali hodně mezi ostatní děti (do dětských koutků a na pohybové kroužky), četli si knížky a měli také jedno období, kdy společně vymýšleli před spaním pohádky. Rádi zdobili bydlení různými výrobky.

S hlídáním má Jana zkušenosti i mimo vlastní rodinu. Pravidelně po dobu jednoho roku hlídala tři odpoledne v týdnu 5letého Dominika. Pokud byl nemocný, pak hlídání bylo celodenní, popř. se k nim občas (při nemoci) připojila jeho sestřička.

Asi měsíc docházela pravidelně vypomáhat do rodiny, kde maminka čekala třetí děťátko. Měla tak na starosti sourozence Tobiáše (3) a Tesinku (1,5). Společně rádi malovali, četli si, cvičili a chodili na procházky.

Nárazově chodívala vypomáhat se 17měsíční Beou v době, kdy její maminka měla úraz kotníku. Chodily společně na procházky, aby maminka mohla odpočívat.

Jana je milá a přátelská hlídačka. Pokud je to potřeba, umí být během hlídání i přísná. Snaží se dětem vždycky všechno vysvětlit tak, aby to pochopily. Na Honzíka jí to takto fungovalo. Věří, že trpělivost se ve výchově vyplatí. Nejdůležitější podle ní je vychovávat děti s láskou, samy to pak cítí a jsou spokojené.

Ve svém volném čase se věnuje ruštině (doučovala ji a také pomáhá s překlady přátelům), poslouchá hudbu, čte si a chodívá sledovat Honzíkovy zápasy.

Jana je moc prima hlídačka, která má flexibilní pracovní dobu. Ráda ji přizpůsobí vašim potřebám, a proto ji určitě neváhejte kontaktovat! :)

Jak Jana zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Super! Mam strávit celý den s 5 letou holčičkou, která miluje pohyb, i když nemá moc v oblibě knihy. Snídaně, dle rady od maminky, co má nejraděj, 30 min. Hry, výukové programy, zpívaní písniček, básničky. Dle počasí a období (zima, léto) procházka na hřiště. Průlezky, dovádění, z mojí strany kontrola a taky přátelská atmosféra. Oběd. Poobědní odpočinek v posteli. Spánek. Hravou formou se snažím navázat lásku ke čteni. Svačina. Sportovní aktivity. Večeře. Večerní hygiena, čištění zoubků. Klidné povídaní, pohádky. Odchod ke spánku. Spánek.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Jsou to poměrně časté situace ve společnosti děti. Když si jedno dítko hraje s hračkou, druhé to uvidí a taky si chce okamžitě hrát s tou stejnou. Mojím úkolem je chránit svěřené dítě. Taky můžu zapojit do hry holčičku, která si chce taky hrát se sítkem. Vysvětlím holčičce, že si Anička teď hraje se sítkem a až pocukruje bábovičku, půjčíme jí. Zapojím se do hry a snažím se předejit konfliktům a budeme třeba k bábovičce vařit čaj, který společně vypijeme. Tím pádem učím vlastním příkladem, jak předcházet konfliktním situacím.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Strávila jsem nádherný den ve společnosti roztomilé a hodné holčičky se jménem Anička. Navázaly jsme přátelský kontakt, den se blíží ke konci a Anička se těší na maminku a tatínka. Najednou telefonát, volá maminka, že mám uložit Aničku spát, havárka na dálnici, přijedou za několik hodin. Vysvětlím Aničce, že maminka s tatínkem přijedou později a my půjdeme vyčistit zoubky, vykoupu ji a jde se do postýlky. Přečtu jí pohádku, která to bude dnes? Lhát se nemá před dětmi. Zazpívám ukolébavku, uspím Aničku a počkám na příjezd rodičů.