Eliška S.

Eliška vystudovala obor Prodavač a poté nějakou dobu pracovala v obchodech s potravinami, domácími doplňky nebo s oblečením. Následně pracovala v Superzoo, kde si udělala chovatelský kurz a kurz na podávání antiparazitik. Díky této práci si vyzkoušela péči nejen o psy a kočky, ale také o králíky, myši, křečky, ptáky nebo hady. Zkušenosti má i s nemocnými zvířaty. Kromě toho hlídá mazlíčky přes Hlídačky.cz - naposledy například border kolii nebo mývalí kočky.
Má sedmiměsíční miminko a děti hlídá i v dalších rodinách - většinou se starala o malé děti do dvou let. Díky vlastní domácnosti má také spoustu zkušeností s úklidem. Ve volném čase ráda běhá a kreslí.

Jak Eliška zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

S Aníčkou bych se nejdřív snažila navázat příjemný kontakt, aby se cítila v bezpečí a uvolněně, když mě nezná. Zeptala bych se jí, co má ráda, a podle toho bych přizpůsobila program. Protože ji baví pohyb, naplánovala bych den spíš aktivně – třeba procházku na hřiště, nějaké hry venku nebo lehké sportovní aktivity. Doma bych pak zařadila kreativní činnosti (kreslení, stavění, hraní si), aby se nenudila. Dodržovala bych základní režim dne (jídlo, pití, odpočinek), ale jinak bych se přizpůsobila její náladě a potřebám. Snažila bych se, aby se cítila dobře, měla zábavu a zároveň klid. Samozřejmě bych dbala na její bezpečnost a průběžně informovala rodiče, pokud by bylo potřeba.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Nejprve bych uklidnila Aničku a dala jí najevo, že chápu, že ji to mrzí. Řekla bych jí, že je v pořádku cítit se smutně, když jí někdo vezme hračku. Poté bych klidně oslovila druhou holčičku a vysvětlila jí, že si Anička se sítkem právě hrála, a zeptala se, jestli by ho mohla vrátit nebo si ho s Aničkou půjčovat. Snažila bych se děti vést k domluvě, například střídání nebo společné hře. Pokud by to nešlo, nabídla bych Aničce jinou hračku nebo ji zapojila do jiné zábavy, aby se uklidnila. Celou situaci bych řešila klidně, bez křiku, a snažila se děti naučit ohleduplnosti a sdílení.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

V pořádku maminko , to se nic neděje , my tu počkáme , vše bude v pořádku , v klidu jeďte opatrně , já se o Aničku postarám dám ji spát , je po dnešku strašně unavena . Anicko , maminka mi volala že má zpoždění 30 minut , my to spolu zvedneme ještě nemáš žízeň ? Nepotřebuješ něco ? Za chvíli půjdeme spinkat .