Veronika C.

Veronika pochází z Moravy, kde vystudovala střední uměleckou školu. Nějakou dobu pracovala v restauraci a pak se přestěhovala do Prahy a našla si práci jako grafický designer u hotelové firmy.

Na Moravě u rodičů má pejska rasy německý ovčák a u sebe v Praze má kocourka. Dva týdny hlídala křížence jezevčíka a docházela také pečovat o křečka.

Domluví se anglicky. Ve volném čase ráda čte, vzdělává se ve svém oboru a kreslí.

Jak Veronika zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Ráno po snídani bychom zůstali ještě chvíli doma, abychom se nejdříve trochu seznámili v prostředí, kde se cítí bezpečně. Mohla by mi ukázat své oblíbené hračky a co doma ráda dělá, nebo bychom si zahráli nějaké jednoduché hry. Podle toho, jak rychle se bude cítit uvolněněji, bychom se mohli před obědem projít do blízkého parku. Vzali bychom s sebou třeba badmintonové pálky a chvíli si zahráli venku. Na oběd bychom se pak vrátili domů. Podle toho, jak by se Anička po obědě cítila unavená, by si buď mohla na chvíli lehnout, nebo bychom se věnovali nějaké klidnější aktivitě a chvíli si hráli doma. Odpoledne bychom mohli navštívit buď botanickou zahradu, nebo ZOO, kde bychom pozorovali zvířátka a udělali si přestávku na hřišti a na večeři bychom se vrátili domů. Po jídle bych ji připravila na spaní a před uložením do postele bychom si buď pustili, nebo přečetli pohádku.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Situaci budu řešit hlavně klidným tónem. Holčičce vysvětlím, že si nemůže sítko vzít bez zeptání. Oběma pak řeknu, že se o sítko mohou podělit, ale nejdříve musí holčička nechat Aničku dokončit cukrování bábovky, protože bábovka bez cukru není bábovka. Zkusím zjistit, jestli by holčička chtěla Aničce pomoci ozdobit bábovku, a zeptám se Aničky, jestli by chtěla pomoc a co by ještě na bábovku potřebovala. Nabídnu se, že můžeme s holčičkou natrhat květiny, kterými pak bábovku dozdobíme.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Nejprve se zeptám rodičů na předpokládaný čas jejich příjezdu, abych lépe odhadla situaci. Domluvíme se, že zůstaneme v kontaktu, aby mě mohli informovat o jakýchkoli změnách. S Aničkou se pokusím změnit téma, abych ji uklidnila. Budu ji zabavovat tím, že ji začnu připravovat na spaní, můžeme si přečíst knížku nebo si hrát s jejími oblíbenými hračkami. Pokud tento přístup nebude fungovat, ujistím Aničku, že rodiče jsou na cestě, a že se nemusí bát. A pokud bude chtít a bude odvážná, postarám se o to, aby si mohla s rodiči popovídat po telefonu. Bude jim moct říct dobrou noc a ujistit je, že se nemají čeho bát.