Monika R.

Monika je z Kroměříže, kde vystudovala sportovní základní školu. Osm let se věnovala závodnímu triatlonu a plavání a účastnila se i celostátních soutěží. Následně vystudovala gymnázium a poté se přestěhovala do Prahy, kde aktuálně dokončila pomaturitní studium angličtiny. Další rok plánuje studovat španělštinu a potom by ve studiu ráda pokračovala na vysoké škole pedagogické, v oboru anglický jazyk a tělocvik. Zajímá se také o trenérství a plánuje si udělat kurz pilates a masérství.

Vyrůstala mezi psy, kočkami, slepicemi a ovcemi. Jako poslední měli štěně křížence labradora, ovčáka a rotvajlera. V Praze se půl roku starala o chodského psa. Nyní má dvě kočky a pejska - křížence. Pracovala ve zverimexu, a tak se dokáže postarat i o hlodavce, ptáky, rybičky, agamy nebo chameleony.

Domluví se anglicky a umí základy španělštiny. Ve volném čase se nejraději věnuje sportu, učí se, čte knížky a získává všeobecný rozhled. Ze sportů nejčastěji běhá, cvičí jógu a pilates nebo chodí do posilovny.

Jak Monika zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Pokud se Anička ještě nikdy nesetkala s jinou hlídací tetou než se svojí vlastní, určitě bych hned nezačínala s nějakou fyzickou aktivitou (hry, hřiště…), ale zkusila s ní lehký dialog. Zeptala bych se jí, co má ráda a na to konverzaci rozvedla. Pouze zjednodušeně řečeno, jelikož je to ještě dítě. No a následně bych podle toho vymyslela program. Mohly bychom jít na hřiště, učily se spolu hru s balónem, nebo bych vymyslela honbu za pokladem. Ta se mi osvědčila jako skvělá aktivita pro děti, které jsou rády jak fyzicky tak mentálně aktivní.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Určitě bych hned sítko holčičce z ruky nebrala. Pokud bych v blízkosti neviděla rodiče, u kterého bych čekala, že se pokusí tuto situaci taky řešit, v klidu bych se jí zeptala zdali by nám sítko ještě na chvíli nechala. Druhá varianta by byla zkusit holčičky skamarádit a počkat jestli bábovky dokončí spolu. Pokud by se ale naskytla situace, kdy je holčička nepříčetná a nechce komunikovat, obrátila bych se k Aničce a pokusila se jí to vysvětlit, nebo najít alternativní variantu jak bábovky pocukrovat.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Řekla bych Aničce, že se rodiče dneska malinko zpozdí, a proto můžeme začít s chystáním se do postele spolu. Uklidily bychom hračky, umyly se, vyčistily zoubky (zkrátka aktivity, které by zkrátily čekání na rodiče). A následně bych ji uložila do postele. Pokud by byla smutná, začala bych jí číst pohádku, nebo vymýšlet svoji vlastní interaktivní. Předpokládám, že pokud je unavená, tak by usnula dřív než rodiče dorazí. Tak už bych jenom na rodiče počkala, předala jim informace ze dne a rozloučila se.