Veronika K.

Veronika pracuje u počítače ve velké nadnárodní firmě a trošku jí chybí kontakt s lidmi a zvířaty. Proto se rozhodla svůj volný čas vyplnit u nás. Má moc ráda hlavně pejsky, kočičky nebo křečky , vždy je doma měli a teď jí trochu chybí. Vyvenčí, nakrmí, pohladí.. Vzhledem k tomu, že často pracuje z domu, může hlídat i u sebe. Pejskové mohou být klidně i dva, pokud jsou na sebe zvyklí.
Veronika může nabídnout i úklid. Je ráda, když za sebou vidí dobře odvedenou práci. Zkušenosti má především ze své domácnosti. Nevadí jí ani žehlení.
Ráda pomůže i s dětmi. Vezme na procházku, pohlídá doma.
Vašemu seniorovi udělá společnost, popovídá si, mohou si zahrát nějakou hru na procvičení paměti nebo jej doprovodí k lékaři a obstará drobný úklid nebo nákup.

Jak Veronika zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Pro Aničku zajdu domů, představím se jí a řeknu jí, že jsem teta a zajdeme spolu dnes ven, půjdeme na procházku, budeme si spolu hrát, smát se a dáme si něco dobrého, den si spolu užijeme. Pomůžu jí obléct se, pokud bude chtít pomoct, bude-li uvařeno, vezmeme s sebou i jídlo. Procházkou po cestě na oblíbené dětské hřiště se jí poptám, co dělá ráda, co jí těší, z jakých činností má radost a třeba některou zvládneme provést spolu (pokud lze bezpečně provést se mnou, zařadím do programu). Na dětském hřišti dovádíme na průlezkách (jistím ji/pomáhám jí, když chce), honíme se, na pískovišti stavíme bábovky, kopce a tunely, přesíváme písek, hrajeme na schovku v předem dohodnutém vymezeném prostoru (střídáme se), kreslíme křídami (které mám s sebou) na chodníku a u toho povídáme (co děláme, a k obrázkům možné příběhy). V poledne se naobědváme a pokud Anička chodí spát, uložím ji a vyčkám, až se vzbudí. Po probuzení navrhuji pexeso, kreslení, skládání z papíru nebo stříhání (pokud už zvládne) a opět vycházku (pokud jezdí na koloběžce/kole, bereme ho s sebou) a nakrmit kačeny nebo návštěvu zoo (některého z pavilonů, ne celou - necháme něco na příště).¨ Večer večeře a kreslení, skládání z papíru nebo stříhání (pokud nebylo po probuzení), přečtu pohádku a uložím nebo do té doby přijedou rodiče.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Aničce řeknu, že vidím, že jí holčička vzala sítko, se kterým chtěla docukrovat bábovku, a že vidím, že je jí to líto a chtěla by to dokončit a sítko zpět. Také jí řeknu, že sítko je i pro ostatní děti a že se s holčičkou zkusíme domluvit, jestli by nechala Aničku docukrovat bábovku nebo jí docukrovat pomohla. Případně bych dále zkusila navrhnout, jestli by se nechtěly spolu dohodnout a připravit něco dobrého (pro mě) společně. Pokud by holčička nereagovala pozitivně ani v jednom případě, Aničce bych řekla, že si připravíme i jiné cukrovinky a bábovku docukrujeme později, až i holčička připraví to, co právě připravit potřebuje.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Řeknu jí, že volala maminka, že jsou s tatínkem v pořádku a již na cestě domů, ale zdrží se na cestě, protože stojí v řadě aut stojících před nimi. Že se ale nemusí bát, že s ní budu, dokud rodiče nedojdou (určitě neodejdu a nenechám ji tam samotnou :-)). Pohladím ji, přikryju nebo držím za ruku. Řeknu jí, že jí je možná už smutno po rodičích a chtěla by je mít u sebe a že to chápu. řeknu jí, že jestli chce, můžu ji obejmout nebo si k ní lehnout. Navrhnu přečíst pohádku nebo povyprávět nějaký příběh nebo zazpívat nějakou ukolébavku.