Renata S.

Renata je z Opavy, kde vystudovala zdravotnickou střední školu. Poté se přestěhovala do Prahy, kde aktuálně dokončuje obor Všeobecné ošetřovatelství a zároveň pracuje jako zdravotní sestra v motolské nemocnici.

Děti hlídala svým známým a také na doporučení v dalších rodinách - nejčastěji se starala o děti mezi 4 a 6 lety. Na starost ale měla i starší děti, kterým bylo 10 až 12 let. Během studia vypomáhala jako asistentka v družině a pomáhala také v kroužku Českého červeného kříže.

Má zkušenost prakticky se všemi zvířaty - měla jorkšíra, nyní má buldočka, hlídala labradora, rotvajlera nebo dogu. Měla také kočku, rybičky, plazy nebo různé hlodavce - křečky, morčata, králíky.

Působí v domácí péči, v rámci které denně pracuje se seniory. Dochází k nim domů a pomáhá s čím potřebují - s úklidem, hygienou, rehabilitacemi, chodí s nimi na procházky nebo je doprovodí k lékaři.

Domluví se anglicky. Ve volném čase ráda jezdí na bruslích, čte knížky nebo chodí na procházky.

Jak Renata zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Připravila bych si několik variant zábavy. Ráno bych Aničce nachystala snídani, kterou má ráda dle domluvy s rodiči, poté bychom se spolu podívaly na pohádku, kterou by chtěla. Pokud by se nechtěla dívat, vzala bych pastelky, fixy nebo voskovky a kreslily bychom spolu, nebo bychom si hrály s hračkami. Kdyby ji to přestalo bavit, převlékla bych ji a šly bychom ven na procházku a po cestě bychom se zastavily na dětském hřišti. Vrátily bychom se, připravila bych oběd, povídaly bychom si a poté bych podle zvyklosti dala Aničku spát. Do odpoledních aktivit bych zařadila hraní s hračkami, modelování modelíny, mohly bychom postavit bunkr, zatancovat si, nebo hrály na schovávanou. Vždy promýšlím plán v danou situaci a hlavně podle nálady dítěte. Následovala by večeře, pohádka/večerníček v televizi, pokud by chtěla a uložení ke spánku s přečtením pohádky na dobrou noc.

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Domluvím druhé holčičce, že takhle se to nedělá, že se musí zeptat, jestli si může sítko půjčit, řeknu, aby si ho půjčila a poté vrátila a vedla v klidu obě holky k tomu, že sítko není ničí a obě si ho musí půjčovat navzájem. Mezitím, co by měla sítko druhá holčička, bych se snažila Aničku utěšit a zabavit stavěním dalších bábovek a zdobením lístečky apod., pokud by tam byla s holčičkou její maminka, zapojila bych ji do situace.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Utěším maminku, že určitě počkám, než přijedou, protože si dělám vždy rezervu, kdyby se stala podobná situace. Aničku zabavím, vysvětlím jí, že maminka s tatínkem už jsou na cestě, ale musíme na ní počkat. Navrhnu jí přečtení pohádky, nebo jí zabavím tím, že mamince nakreslíme obrázek, protože je smutná, že s ní nemůže být a nemůže rychle přijet domů a my jí obrázkem rozveselíme. Nebo si s ní budu povídat o tom, co jsme dělaly přes den a co budeme by chtěla dělat příště.