Kristýna V.

Zvířata jsou v mém životě běžnou součástí od mala. Jelikož jsme měli kozu v paneláku na balkóně 😅, přes psy, kočky, morčata, potkany, strašilky, šváby, myši, papoušky na baráku.. až jsem měla i ovce a pštrosy.
Vystudovala jsem střední veterinu v HK a pak ČZU (zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty - bakalářský obor, výživu zvířat a dietetiku-magisterský obor). Pracovala jsem několik let na veterině jako sestra a taky v Pet centru. Ostatní práce se netýkají zvířat (asistentka právního odd., odpadový hospodář ministerstva obrany, pracovník info linky v korporátu atd..).
Skoro 7 let jsem měla tu čest, mít po svém boku výjimečné zvíře - veverku 🐿️ jsou pro mě tedy srdcová záležitost. Hodně mě naučila - trpělivosti a taky toho, co je opravdu důležité.
Nicméně teď jsem máma syna (7 let) a dcery (1,5 roku). Syn je atypický autista s mentální retardací a těžkou vývojovou dysfázii. Není však agresivní a zvířat si nevšímá. Je ale obezřetnější vůči velkým, černým a nebo štěkajícím psům. Dcera je velmi hodná, opatrná a zvídavá. Zvířatům ani jeden neubližuje, ale samotné je s nimi nenechám.
Máme menší baráček s oplocenou zahradou a jezírkem.
Vlastním velké auto, takže v připadně nutného ošetření na veterině nebo odvozu/dovozu k nám, nemám problem si pro zvíře dojet.
Aplikace léků není problém.