Markéta G.

Markéta má bohaté zkušenosti s hlídáním dětí a to jak díky vlastní dceři, tak z praxe v rodinách a v rodinném centru Rolnička, kde vedla čtenářské kroužky a programy pro děti. Pracovala také jako asistentka pedagoga, včetně práce s dětmi s autismem a ADHD. Miluje miminka, i když kvůli zádům raději hlídá předškolní a mladší školní děti. Na programu dne se vždy ráda domluví s rodiči, ale potěší ji, když se děti mohou vyřádit venku, třeba na hřišti.

Co se týče mazlíčků, zvířata jsou pro Markétu prioritou. Má mnoho zkušeností s péčí o menší domácí zvířata – chovala myši, křečky, králíky, rybičky i šneky a kamarádce pomáhala se starostí o hada. Nejraději má kočky, se kterýma má zkušenosti z rodiny. Pejsky hlídat příliš nechce.

V péči o seniory má Markéta citlivý a zkušený přístup. Starala se o babičku se stařeckou demencí a má zkušenosti i s komunikací s nahluchlými. Ráda doprovodí seniory k lékaři, na procházku, stráví s nimi čas čtením nebo hrami. Kvůli vlastnímu zdravotnímu stavu ale nemůže pečovat o zcela ležící seniory.

Markéta také nabízí doučování, a to češtiny až na středoškolské úrovni a matematiky. Zvládne děti připravit na různé přijímací zkoušky a díky zkušenostem jako asistentka pedagoga ví, jak přistupovat i k dětem se speciálními potřebami.

Jak Markéta zvládá každodenní situace

Máte poprvé hlídat Aničku z Prahy, které je čerstvých pět let. Anička už rok chodí do školky a její maminka s tatínkem si nyní potřebují vydechnout a vyjet si na celou sobotu na společný výlet ve dvou. O Aničce víte, že ji ještě nehlídala jiná teta než maminčina sestra, že u knížky moc dlouho nevydrží a nejvíce ji baví jakýkoliv pohyb. Maminka s tatínkem nebudou mít speciální požadavky na denní harmonogram, nechávají jej čistě ve vaší kompetenci. Jak bude vaše společná sobota vypadat?

Zjistím si, jak se rodiče staví k pobytu venku za každého počasí. Kdyby pršelo, jestli jim vadí či nevadí nechat dítě hrát si v dešti. V případě hezkého počasí bych šla s Aničkou na hřiště. V případě deště, kdyby rodiče nesouhlasili s pobytem venku, bych vymýšlela aktivity v bytě. Například bychom stavěly bunkr, pustily si písničky typu Hlava, ramena, kolena, palce, hrály na schovku, ...

S Aničkou jste na písku a kromě dovádění na průlezkách také stavíte bábovky. Anička poklidně sedí a z postavených bábovek se snaží připravit hotové cukrářské potěšení. Zrovna má v ruce sítko, kterým „cukruje“ bábovku. Přijde k ní holčička asi ve stejném věku, vezme jí sítko z ruky a hodlá si s ním hrát sama. Anička je nešťastná a natahuje, že bude plakat. Jak situaci vyřešíte?

Oslovím cizí holčičku a řeknu jí, že bez dovolení si cizí věci brát nemůže. Dále bych situaci řešila podle toho, jestli je tam holčička sama, nebo jestli by se ozval její dospělý doprovod. Nechtěla bych interakcí s cizí holčičkou vyvolat konflikt s jejím doprovodem (někteří rodiče bývají hákliví). Mezitím bych se samozřejmě snažila Aničku uklidnit, dát jí najevo, že to vyřešíme.

S rodiči jste byla domluvená, že dorazí večer před uspáváním malé Aničky. Půl hodinky před tím, než mají dorazit, vám volá zoufalá maminka, že stojí na dálnici v koloně a že určitě nestihnou přijet na čas. Zpoždění budou mít veliké a není nikdo, kdo by je mohl zaskočit. Anička je z celodenního řádění již unavená a ptá se po rodičích. Co budete dělat?

Zkusila bych videohovor. Uložila bych Aničku do postele, a pokud by to bylo možné, zavolaly bychom si s maminkou přes videohovor. Mohly bychom společně číst pohádku před spaním. Kdyby videohovor nebyl možný, zkusila bych alespoň telefonní hovor. Kdyby ani jedno nebylo možné, Aničce bych trpělivě vysvětlovala, že maminka s tatínkem přijdou později, že na ně spolu počkáme v postýlce. Snažila bych se zjistit, co Aničce pomůže vyrovnat se se stýskáním. Jestli přitulení se mnou, přitulení se k oblíbenému plyšákovi, lehnutí si do maminčiny postele, ...